1 Álggahus

1.1 Ráđđehusa mihttu sámepolitihkain

Sápmelaččat leat dohkkehuvvon álgoálbmogin Norggas. Vuođđolága § 108 mielde lea ráđđehusas mihttu láhčit diliid dainna lágiin ahte sápmelaččat besset sihkkarastit ja ovdánahttit gielaset, kultuvrraset ja servodateallimiiddiset. Norggas leat maid álbmotrievttálaš geatnegasvuođat mat láidestit sámepolitihka, earret eará ILO-konvenšuvdna nr. 169 álgoálbmogiid ja čearddalaš álbmogiid hárrái iešmearrideaddji riikkain ja ON:a konvenšuvdna siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid hárrái artihkal 27. ON:a álgoálbmotjulggaštusas (UNDRIP) leat maid mearrádusat minoritehtaálbmogiid ja álgoálbmogiid hárrái. Julggaštus ii leat rievttálaččat čadni. Julggaštus sáhttá liikká bagadallat dan hárrái movt álbmotrievttálaš geatnegasvuođaid galgá ipmirdit.

Sámediggi lea sápmelaččaid álbmotválljejuvvon orgána ja ráđđehusa deaŧaleamos eaktobiddji ja ságastallanbealli sámepolitihkalaš gažaldagain. Ráđđehus atná ásahuslaš ja rievttálaš rámmaid vuođđun mat leat jo biddjojuvvon sámepolitihkkii. Ráđđehusas ii leat ovddasvástádus Sámedikki politihkalaš doibmii iige mearrádusaide maid Sámediggi váldá politihkalaš orgánan.

Álgoálbmogin lea sápmelaččain riekti ráđđádallojuvvot áššiin main sáhttá leat njuolggo mearkkašupmi sidjiide. Sihkkarastin dihte ahte barggut áššiiguin mat sáhttet sápmelaččaide njuolga váikkuhit čađahuvvojit dohkálaččat, de leat ráđđehus ja Sámediggi ovttaoaivilis atnit Stáhta eiseválddiid ja Sámedikki gaskasaš konsultašuvnnaid prosedyraid vuođđun ráđđádallamiin.

Gielda- ja ođasmahttindepartemeanttas lea ovddasvástádus heivehit stáhtalaš politihka mii guoská sápmelaččaide Norggas, ja galgá ovddidit ollislašvuođa ja oktilisvuođa politihkas, surggiid ja hálddahusdásiid rastá. Juohke fágadepartemeanttas lea ovddasvástádus čuovvolit stáhtalaš politihka sápmelaččaid hárrái iežas suorggi siskkobealde.

Lea stáhta ovddasvástádus sihkkarastit ahte sápmelaččat váldojuvvojit vuhtii. Seammás atná maid stáhta vuođđun ahte suohkanat ja fylkkagielddat iežaset initiatiivvas, ja oassin báikkálaš demokratiijas, maiddái čuovvolit iežaset geatnegasvuođaid sámi ássiid hárrái.

Granavolden-julggaštusas lea ráđđehus muitalan iežas váldovuoruhemiid sámepolitihka hárrái boahttevaš jagiid. Ráđđehus áigu bisuhit Sámedikki, ja Sámedikki ja ráđđehusa ráđđádallanortnega. Dasto áigu ráđđehus ovdánahttit sámi ealáhusdoaimmaid, dasa gullá maid mátkeealáhus, mat leat čadnojuvvon sámi kultuvrii ja sámi árbevirolaš ealáhusaide. Ráđđehus áigu ovttas Sámedikkiin čuovvolit NAČ 2016 :18 Váibmogiella, ja ovttas boazodoalloealáhusain láhčit diliid ekonomalaš ceavzilis boazodoalloealáhussii.

1.2 Dán stuoradiggedieđáhusa birra

Ráđđehus soabai 2018 giđa Sámedikkiin čohkket eanas juolludemiid Sámediggái ovtta bušeahttakapihttalii ja -bostii stáhtabušeahtas. Oassin dán ovttaoaivilvuođas lea maid ráđđehus ásahan ortnega mas juohke giđđasešuvnnas galgá ovdanbuktojuvvot ovddos geahčči stuoradiggedieđáhus sámepolitihka birra. Dieđáhus galgá čilget sámi giela, kultuvrra ja servodateallima ovdánahttindovdomearkkaid ja sámi ássiid bálvalusfálaldaga. Dieđáhus sáhttá čilget ráđđehusa mihtuid sámepolitihkas ja maid dat atná deaŧaleamos hástalussan ovddos guvlui. Sámedikki árvvoštallamat galget boahtit ovdan. Sámedikki jahkedieđáhus/jahkeraporta lea ain bistevaš mielddus stuoradiggedieđáhusas. Ođđa ortnet boahtá jahkásaš stuoradiggedieđáhusortnega sadjái Sámedikki doaimma birra.

Dieđáhusas ii leat mihttun ovdanbuktit olles sámepolitihka, muhto čuvget soames ovdánahttindovdomearkkaid ja hástalusaid. Sámediggi ja ráđđehus leat leamašan ovttaoaivilis loktet giela deaŧalaš bajit fáddán dán jagi dieđáhusas. Makkár fáttát dieđáhusas loktejuvvojit rievdá jagis jahkái.

Dán stuoradiggedieđáhusas leat logi kapihttala. Juohke kapihttalis lea sihke dilálašvuođačilgehus ja oppalaš govva guovddáš hástalusain ovddos guvlui. Nuppi kapihttalis lea oppalaš govva Norgga sámi álbmogis ássama, demografiija ja eallineavttuid hárrái. Das maid ovdanbuktojuvvo hástalus oažžut sadjái buori sámi statistihka vuođđun viidáset politihkkaovdáneapmái. Goalmmát kapihtal lea sámegielaid birra. Das čilgejuvvojit sámegielaid dilálašvuohta, ja muhtin dihto hástalusat daid ovddideami ja suodjaleami hárrái. Okta váldohástalus giela dáfus lea ahte leat unnán giellageavaheaddjit, ja dasto lea váttis rekrutteret sámegielat bargiid buot surggiide. Njealját kapihttalis, mii lea oahpu ja dutkama birra, lea dán hástalusa birra. Viđat kapihtal ovdanbuktá sámi ássiid dearvvašvuođa- ja sosiálafálaldaga. Dás lea maid sámegielat bargiid rekrutteren guovddáš hástalus. Dán kapihttalis namuhuvvojit maid veahkaváldi ja rihkkumat sámi servodagain. Guđat kapihttalis ovttadássásašvuođa birra ovdanbuktojuvvo LHBTI-sápmelaččaid (lesbat, bifiilat, homofiilat, tránsa- dahje intersohkabealli) dilálašvuohta ja sápmelaččaid dilálašvuohta geain leat doaibmahehttehusat. Čihččet kapihtal lea sámi dáidaga ja kultuvrra birra. Gávccát kapihtal lea kulturmuittuid birra. Ovccát kapihtal lea sámi guovlluid ealáhusaid birra, earret eará boazodoalu, guolásteami, eanandoalu, kultuvrralaš ja kreatiiva ealáhusaid ja mátkeealáhusa birra. Logát kapihtal čilge eanan- ja resursavuoigatvuođaid, ja NOU 2007: 13 Den nye sameretten (Ođđa sámeriekti) čuovvolanbarggu.

1.3 Sámi ulbmilat stáhtabušeahtas

Jahkásaš bušeahttarámmat sámi ulbmiliidda árvvoštallojuvvojit ja mearriduvvojit dábálaš bušeahttaproseassain. Stuoradikki juolludanmearrádusas lea 2019:s várrejuvvon sullii 1 miljárda ruvnno sámi ulbmiliidda, mas 504 miljovnna ruvnno lea Sámediggái. Ođđa bušeahttaortnega álggahemiin juolluduvvo eanas vuođđojuolludeapmi Sámediggái Gielda- ja ođasmahttindepartemeantta kap. 560, boastta 50 Sámi giella, kultuvra ja servodateallima bokte. Ráđđehus oaivvilda ahte ođđa ortnet addá Sámediggái alcces stuorát doaibmanmuni vuoruhit ekonomalaš gaskaomiid iešguđetlágan doaibmabijuid gaskkas.

1.4 Sámedikki mearkkašumiid birra

Ráđđehusa ja Sámedikki ovttaoaivilvuođas ođđa bušeahttaortnega birra celkojuvvo ahte Sámedikki árvvoštallamat galget boahtit ovdan jahkásaš stuoradiggedieđáhusas. Čuovvolan dihte ovttaoaivilvuođa leat Sámediggi ja ráđđehus ovttas válljen guđemuš fáttát galget loktejuvvot ovdán dán jagi dieđáhusas. Sámediggi, Kulturdepartemeanta, Máhttodepartemeanta, Gielda- ja ođasmahttindepartemeanta ja Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta leat maid doallan čállinčoahkkaneami ráhkkanahttin dihte dieđáhusa, mas digaštalle vuosttaš álgoevttohusa disposišuvnna. Sámediggái leat dasto evttohusat ovdandivvojuvvon dađi mielde.

Sámedikki árvvoštallamat leat mielde olles dieđáhusa jotkkolaš teavsttas, ja Sámediggi ja ráđđehus leat eanas muddui ovttaoaivilis dilálašvuođačilgehusaid ja hástalusaid hárrái mat dás ovdanbuktojuvvojit. Go Sámedikkis lea eará oaidnu go ráđđehusas, dahje go Sámediggi lea háliidan ovdanbuktit iežas iešheanalaš politihka Stuoradiggái, de dat ovdanbuktojuvvojit sierra teakstaosiin. Dáid osiid namma lea Sámedikki mearkkašumit.

Sámedikki bajitdási mearkkašumit dieđáhusbargui

Sámediggi oaivvilda ahte dát dieđáhus lei galgat sáddejuvvot Stuoradiggái vai dieđáhus livččii sáhttán meannuduvvot Stuoradikkis giđđasešuvnnas, seamma ládje ja seamma áiggis go ovdamearkka dihte suohkanproposišuvdna, ja ahte nu berre dahkkojuvvot juohke jagi dás duohko.

Sámediggi lea máŋga jagi sávvan ođđa bušeahttaortnega mii sihkkarastá ahte sámi servodat sáhttá čuovvut Norgga servodatovdáneami. 2018:s juolluduvvojedje vuohččan ruđat ođđa bušeahttaortnega bokte. Sámediggi vuordá ahte ođđa bušeahttaortnet sihkkarastá ahte sámi ulbmilat vuoruhuvvojit, ja ahte Sámediggi oažžu doaibmanmuni ieš vuoruhit ekonomalaš gaskaomiid iešguđetlágan doaibmabijuid gaskkas. Dat livččii Sámedikki mielas dan mandáhta mielde mii Sámedikkis lea álbmotválljejuvvon orgánan.