2 Čoahkkáigeassu

Álggahus

Lávdegotti mandáhttan lea leamaš árvvoštallat doaibmabijuid mat nannejit riektesihkarvuođa buot dásiin mánáidsuodjalusa barggus. Bargui lea gullan árvvoštallat doaibmabijuid mat sihkkarasttáše rievttes válddi geavaheami ja vuođustuvvon, dárkkistahtti mearrádusaid buot dásiin mánáidsuodjalusas. Lávdegoddi lea maiddái bivdojuvvon árvvoštallat dárbbu doaibmabijuide máŋgga sierra namuhuvvon suorggis. Mandáhtta lea leamaš viiddis, ja lávdegoddi lea guorahallan mánáid ja váhnemiid riektesihkarvuođa iešguđet proseassaid, doaibmabijuid ja ásahusaid hárrái.

Čielggadeamis leat čieža oasi. Oasis I lea lávdegotti čoahkkádus, bargu ja mandáhtta, ja vuđolaš prinsihpat ja bealit mánáidsuodjalusas maid galgá vuhtii váldit mánáid ja váhnemiid riektesihkarvuođa guorahallamis. Lávdegotti lahkoneapmi bargui, mandáhta dulkomii, guovddáš doahpagiidda ja ráddjehusaide lea dárkileappot čilgejuvvon 1. ja 2. kapihttaliin. Dás čilgejuvvojit earret eará riekterievttálaš mearrádusaid eavttut, mat bohtet ovdan lágain ja njuolggadusain, dan hárrái movt ovddidit buori ovttasdoaimma bearrašiid ja ámmátásahusaid gaskka. Vai mearrádus šaddá riekta ja rievttalaš, de fertejit áššemeannudanprosedyrat ja proseassat sihkkarastit unnimusat dan ahte buot guoskevaš ja relevánta bealálaččat váldojuvvojit mielde; ahte buot relevánta dieđut, máhttu ja fáktadieđut galget ovdandivvojuvvot; ferte addot vejolašvuohta digaštallat ja dáid dieđuid árvvoštallat buot geahččanguovlluin – ja buot bealit galget beassat gažaldagaid jearrat ja njulget boasttuáddejumiid. Sii geat dárbbašit veahki oažžut ovdan iežaset oainnuid, galget maiddái dasa oažžut veahki ja rávvagiid. Loahpas vel deattuhuvvo ahte galget leat eanet go okta olmmoš leat mielde dás ja dalle go mearrádusat dahkkojuvvojit.

Oasit I ja II ovdandivvot guovddáš duogášdieđuid ja dutkama man lávdegoddi lea háhkan ja geavahan čielggadanbarggus. Dán oasi kapihttaliin eai leat doaibmabijut evttohuvvon, muhto sisdoallu lea deaŧalaš daid árvvoštallamiid ja evttohusaid dáfus mat bohtet maŋŋelis čielggadeamis. Kapihttalat muitalit makkár nuppástuhttinproseassat mánáidsuodjalusas leat álggahuvvon maŋemus 10 jagi, ja čoahkkáigeassá statistihkaid ja čoavddaloguid mat gusket iešguđet doaibmabijuide ja proseassaide mánáidsuodjalusas.

Dán čoahkkáigeassu ovdanbuktá lávdegotti árvvoštallamiid čielggadeamis. Lávdegotti ollislaš evttohusat leat ovdandivvojuvvon čielggadusa 30. Kapihttalis.

Mánáid sajádaga nannen mánáidsuodjalusas

Čielggadeami oassi III ovdanbuktá erenoamáš riektesihkarvuođahástalusaid mánáid hárrái mánáidsuodjalusas, ja lávdegotti árvvoštallamiid ja evttohusaid daid dustemii. Minoritehtaide gullii mánáid dilálašvuođat gieđahallojuvvojit sierra kapihttalis. Mánáid riektesihkarvuohta mánáidsuodjalusvuogádaga hárrái lea leamaš váldotemán lávdegotti barggus, danne go lea čájehuvvon ahte dan lea leamaš váttis áimmahuššat, vaikko eiseválddit leat geahččalan.

Lávdegoddi lea iežas árvvoštallamiin deattuhan ahte gávdno čielga dokumentašuvdna dasa ahte mánáid mielváikkuheapmi ii váldojuvvo doarvái vuhtii, vaikko mánáin lága mielde leat čielga vuoigatvuođat dasa. Dat váttisvuohta vuhtto máŋgga oktavuođas. Mánát geat ožžot veahki mánáidsuodjalusas eai oaččo dieđuid maid dárbbahivčče, sii eai beasa luohttevaččat muitalit iežaset dovdduid, jurdagiid ja sávaldagaid, sin priváhta eallin ii sihkkarastojuvvo, eai beasa leat mielde mearrádusaid dahkamis, eai ge váidit mearrádusaid. Mánát fertejit olu vierroolbmuiguin deaivvadit, ja maiddái sin gulahallanolbmot ja eará ámmátbargit lotnahuvvat dávjá. Leat maiddái máŋgga suorggis duođaštuvvon oalle stuora váilevašvuođat mánáid vuoigatvuođaid hárrái oažžut buori ja dohkálaš veahki, ovdamearkka dihte vásihit olu mánát dávjá fárrema ja stuora molsašuddamiid iežaset fuolahusdilis dahje ahte sis ii leat buorre dilli. Dát váttisvuohta lea vuđolaččat čilgejuvvon čielggadusa 6. kapihttalis.

Lávdegoddi oaivvilda dilálašvuohta lea duođalaš ja hohpolaš. Otná vuogádaga headjuvuođat ja geavat dahket dárbbašlažžan mearkkašahtti láhkái rievdadit dili sihkkarastin dihte mánáid riektesihkarvuođa ja doarvái mielváikkuheami. Dát guoská erenoamážit mánáide geat fertejit fárret biebmoruovttuide ja institušuvnnaide. Lávdegottis lea unnán jáhkku dasa ahte otná vuogádagaid divodeamis, njuolggadusaid dárkilastimis, eanet rutiinnaid ásaheamis ja ođđa ovttaskas gelbbolašvuođadoaimmain livččii mearkkašahtti ávki.

Lávdegotti eanetlohki árvala čielggadeami 7. kapihttalis ahte ásahuvvo mánáidovddasteaddji-ortnet (dárogillii jorgaluvvon BRO) (barnerepresentantordning) mii galgá sierra láhkái gozihit mánáid vuoigatvuođaid. BRO sihkkarasttášii mánáid sorjjasmeahttun ovddasteami buot áššiin gos árvvoštallojuvvo sirdit máná eret ruovttus. Mánáidovddasteaddjis galgá leat mánáidfágalaš gelbbolašvuohta nu ahte mánát sáhttet ipmirduvvot, ahte mánát vásihit iežaset ipmirduvvon iežaset eavttuid ja agi hárrái, ahte mánát ožžot fuolahusa ja veahki iežaset ovdánanproseassaide. BRO galgá ovttasbargat advokáhtain go juridihkalaš veahkki dárbbašuvvo. Eanetlogu evttohus mearkkaša ahte BRO galgá čuovvut máná dan rájes go árvvoštallagohtet sirdit máná ja olles dan áigodaga go mánná orru biebmoruovttus dahje institušuvnnas. BRO galgá boahtit otná ortnega sadjái mas lea máná ovddasteaddji, áššebearráigeahčči ja luohttevašolmmoš, ja áššedovdi sadjái mii lea geavahuvvon gulaskuddat máná oaivila. Lávdegotti árvala ahte ortnet geahččaladdojuvvo (piloterejuvvo) ovdal go čađahuvvo miehtá riikka.

Lávdegoddi oaivvilda viidáseappot ahte mánáid sajádat mánáidsuodjalusas berre nannejuvvot dan bokte ahte mánáid bealálašstáhtusa ahkemearri vuoliduvvo 15 jagis 12 jahkái, ja ahte mánáid vejolašvuohta váidit ja bivdit mearrádusaid rievdaduvvot nannejuvvo. Dát doaibmabijut leat dárkileappot čilgejuvvon 8. kapihttalis.

Lávdegoddi ovdanbuktá 9. kapihttalis sisafárrejeddjiid, našuvnnalaš unnitloguid ja álgoálbmogiid dili mánáidsuodjalusa oktavuođas, ja iešguđet eará sajiin čielggadeamis leat árvaluvvon doaibmabijut dáid joavkkuid hárrái. Lávdegoddi árvala ahte buot aktonas vuolleahkásaš asylaohccit galget oažžut ovttalágan fálaldaga otná 15 jagi ahkeráji heaittiheami bokte.

Mánáidsuodjalusa mearrádusat

Čielggadeami oasis IV lea lávdegoddi gieđahallan iešguđet osiid mánáidsuodjalusáššiid mearridanproseassas ja dán oasi álggus lea 11. kapihtal mánnái buoremusa prinsihpa birra mearrádusaid dáfus mánáidsuodjalusáššiin. Viidáseappot geahčada lávdegoddi 12. kapihttalis mánáidsuodjalusbálvalusa guorahallamiid, 13. kapihttalis ges eaktodáhtolaš sirdima, 14. kapihttalis mánáidsuodjalusa hoahppomearrádusaid, 15. kapihttalis mearridanproseassaid nammagottis ja duopmostuolus ja 16. kapihttalis áššedovdiid geavaheami mánáidsuodjalusáššiin.

Mánnái buoremus mearridanvuođđun

Prinsihppa mánnái buoremusa birra lea deaŧaleamos prinsihppa ja vuosttamuš mearridanvuođđu buohkaide geat barget mánáidsuodjalusas. Norggas leat liikká unnán njuolggadusat lágain dan birra movt mearrideaddjit galget árvvoštallat mánnái buoremusa prinsihpa mánáidsuodjalusáššiin. Lávdegoddi oaivvilda ahte go árvvoštallamii leat nu viiddis munit, de lea riskan ahte prinsihppa ipmirduvvo iešguđet ládje. Dat fas sáhttá dagahit ahte mánát ja váhnemat meannuduvvojit iešguđet ládje, ja ahte mearrádusain ja doaibmabijuin šaddá heajos kvalitehta. Lávdegoddi árvala danne čavget mearrideddjiid árvvoštallanmuni dan bokte ahte láhkii lasihuvvo listu deaŧalaš árvvoštallantemáid birra. Dát čuoggát eai galgga doaibmat ráddjejeaddjin eai ge galgga hehttet fágalaš árvvoštallamiid.

Mánáidsuodjalusa iskkadeamit

Mánáidsuodjalusbálvalusa iskkadeamit leat dábálaččat vuosttaš geardi go sii deivet mánáid ja váhnemiid, ja iskkadeamit mearridit mii viidáseappot dáhpáhuvvá áššis. Lávdegoddi lea iežas guorahallamis deattuhan ahte leat gávnnahuvvon hástalusat mánáidsuodjalusa iskkadanbarggus. Dása gusket máŋga beali, ovdamearkka dihte ahte eai čađahuvvo doarvái vuđolaš árvvoštallamat duođalaš áššiin, lea beare váilevaš ovdáneapmi ja systematihkka sin barggus ja iskkademiid viidodat lea unnán heivehuvvon ášši duođalašvuhtii. Čájehuvvo maiddái ahte mánáidsuodjalus ii doarvái atte mánáide ja váhnemiidda sánisaji dáid iskkademiid oktavuođas. Lávdegoddi oaivvilda viidáseappot ahte berre dárkileappot guorahallojuvvot makkár veahkki fállojuvvo mánáide ja bearrašiidda áššiin maid mánáidsuodjalus bisseha.

Lávdegoddi árvala ahte vuosttažettiin berrejit čađahuvvot doaimmat maid bokte váhnemat eambbo váldojuvvojit mielde iskkademiide. Dása gullá earret eará ahte váhnemat galget sáhttit váldit mielde doarjjaolbmo čoahkkimiidda mánáidsuodjalusain. Lávdegoddi árvala dasto ahte iskkadanbargui ásahuvvo ođđa modealla mii sáhttá buorebut ovdánahttit ášši, jođáneappot čielgasa oažžut ja buorebut earuhit duođalaš ja unnit duođalaš áššiid. Lávdegoddi árvala maiddái ahte ásahuvvo gáibádus ahte go mánáidsuodjalus bisseha ášši, de dat galgá veahkehit máná dahje bearraša ásahit oktavuođa eará ásahusaiguin mat sáhttet rievttes veahki addit.

Eaktodáhtolaččat sirdit máná eret ruovttus

Eaktodáhtolaš sirdimat leat lága ulbmila mielde jurddašuvvon dahkkojuvvot dalle go mánná gaskaboddosaččat ii sáhte orrut ruovttus váhnemiiguin. Eaktodáhtolaš sirdin eret ruovttus sáhttá leat buorre čoavddus ja mánnái buoremus. Lea barggu kvalitehta mearkan jus mánáidsuodjalus ja váhnemat sáhttet boahtit ovttaoaivilii das makkár veahkki dárbbašuvvo. Dieđut čájehit liikká ahte mánáidsuodjalusa bargu ii doarvái bures čuovo lága ulbmila. Lávdegoddi oaivvilda ahte oažžu jearrat ahte čađahuvvo go eaktodáhtolaš sirdin dain rievttes áššiin, leat go mearridanproseassat doarvái sihkkarat, lea go mánáid ja váhnemiid miehtan duohta váimmus, ja loahpas, čuovvoluvvojit go mánát ja váhnemat doarvái maŋŋel sirdima.

Lávdegoddi árvala danne ahte lágas deattuhuvvo čielgaseappot ahte eaktodáhtolaš sirdin lea jurddašuvvon leat gaskaboddosaččat. Lávdegoddi árvala maiddái ahte addojuvvojit čielgaset láidehusat dasa movt mánáidsuodjalus galgá čuovvolit mánáid ja váhnemiid dakkár áššiin. Berre maiddái čielggaduvvot sáhttá go nammagoddi dárkkistit eaktodáhtolaš sirdimiid lobálašvuođa, ja ahte berrejit go eaktodáhtolaš doaibmabijut čielggaduvvot ságastallanproseassa bokte.

Fáhkkadoaimmat (Akuhttadoaimmat)

Mánáid fáhkkasirdimat eret ruovttus leat duođalaš dáhpáhusat sihke mánide ja váhnemiidda, ja fáhkkadáhpáhusat leat muđui juo iešalddis stuora noađđin bearrašii. Fáhkkasirdimiid lohku lea temá mii lea ságastallojuvvon juo máŋga jagi. Lávdegoddi deattuha seammás ahte fáhkkasirdimiid lohku lea unnon maŋemus jagiid. Guorahallamat eai čájet ahte leat stuorát riektesihkarvuođaboasttuvuođat fáhkkaáššiin. Lávdegoddi datte oaidná ahte leat hástalusat dan hárrái movt mánát čuovvoluvvojit fáhkkasirdimiid maŋŋel, ja ahte olu mánát šaddet guhká orrut nu gohčoduvvon gaskaboddosaš sirdima oktavuođas. Dát guoská maiddái mánáide geat eaktodáhtolaččat sirdojuvvojit fáhkka.

Lávdegotti eanetlohku oaivvilda ahte odne ii leat ágga rievdadit vuogi movt fáhkkamearrádusat gieđahallojuvvojit. Deattuhuvvo liikká ahte fáhkkasirdimat leat hui duođalaš ja čuohcci doaibmabijut, ja lea deaŧalaš ahte departemeanta lea gozuid alde dákkár áššiin ja maiddái nammagotti fáhkkamearrádusaid váiddagieđahallama hárrái. Berre viidáseappot bargojuvvot fágalaš ávžžuhusaid implementeremiin das movt mánáidsuodjalus buoremusat sáhttá hálddašit ja čuovvolit fáhkkaáššiid. Vuođđun dása lea ahte BRO ásaheapmi adno leat deaŧalažžan máná dili nannemii fáhkkaáššiin.

Mánáidsuodjalusáššiid meannudeapmi nammagottis ja duopmostuolus

Mánáidsuodjalus- ja dearvvašvuođanammagottis (Barneverns- og helsenemnda (ovdalaš fylkkanammagoddi (fylkesnemnda)) lea ovddasvástádus dahkat mearrádusaid viidámus ja čiekŋaleamos mánáidsuodjalusáššiin. Nammagotti mearrádusaid sáhttet áššebealit gáibidit rievttálaččat gieđahallojuvvot duopmostuolu ovddas. Dieđut Norgga vuogádaga birra orrot čájeheame ahte proseassat sihke nammagottis ja duopmostuolus oppalaččat leat vuđolaččat ja alla dásis. Lávdegoddi liikká vuorjašuvvá dainna go dahkkojuvvon mearrádusain lea iešguđet dási kvalitehta, ja go mánáidsuodjalusáššiin lea sihke advokáhtain ja duopmáriin iešguđet dási gelbbolašvuohta. Áššegieđahallan sáhttá maid leat láđismeahttun ja unnán effektiiva, ja sáhttá ádjánit dárbbašmeahttun guhká ovdal go mánát ja váhnemat ožžot áššis bohtosa. Lávdegoddi bidjá maiddái gažaldatmearkka dasa ahte vuhtiiváldet go ságastallanproseassat máná riektesihkarvuođa doarvái bures. Lávdegoddi fuolastuvvá erenoamážit dainna ahte válljejuvvojit go čovdosat mt mannet ovdalii dan mii lea mánnái buoremus, ahte máná mielváikkuheapmi ii deattuhuvvo doarvái, ahte leat stuora erohusat guovlluid gaskka ja das man guhkes áigi várrejuvvo ságastallanprosessii.

Lávdegoddi árvala máŋga doaimma mat sáhttet nannet mánáid ja váhnemiid riektesihkarvuođa. Dat leat earret eará eavttuid, bagadusaid ja málliid ovdánahttin dasa movt gieđahallat áššiid nu ahte eanet dásseárvosaš gieđahallan sihkkarastojuvvo, ja doaimmat mat buorebut sáhttet sihkkarastit ahte áššebeliin lea rievttes gelbbolašvuohta. Lávdegoddi árvala maiddái máŋga doaimma mat sáhtte oanidit áššemeannudanáiggi ja sihkkarastit láđđáset ja eanet effektiiva meannudeami mánáidsuodjalusáššiin, earret eará čielgaset áššeráhkkananproseassaid bokte nammagottiin ja erenoamáš áigemeriid bidjamiin áššiin mat gusket smávimus mánáide. Lávdegoddi oaivvilda viidáseappot ahte berrejit álggahuvvot doaimmat erenoamážit ságastallanproseassa hárrái, earret eará ahte biddjojuvvojit eavttut dasa makkár áššit heivejit ságastallanproseassan ja ahte čađahuvvo ságastallanproseassaid čuovvolanevalueren. BRO ásaheapmi adno leat deaŧalažžan máná dili nannemii nammagotti ja duopmostuolu proseassain.

Áššedovdiid geavaheapmi mearridanproseassain

Áššedovdit galget iežaset erenoamáš gelbbolašvuođa bokte čuvget ášši sorjjasmeahttun bealis. Lávdegoddi lea iežas árvvoštallamis deattuhan ahte fertejit geavahuvvot áššedovdit geain lea rievttes gelbbolašvuohta čielggadit iešguđetlágan mánáidsuodjalusáššiid buori vuogi mielde. Lávdegotti dieđu mielde ii oro dát doarvái sihkkarastojuvvon otná vuogádagas. Rievttes gelbbolaš áššedovdit eai leat ovtta meari olámuttos miehtá riikka ja lea váilevaš bajilgovva áššedovdiid ja sin gelbbolašvuođa hárrái. Čađahuvvon dutkamat čájehit variašuvnna áššedovdiid čielggademiin, ja dát ii buorrán dan geažil go leat unnán láidehusat dasa movt bargu galgá čađahuvvot. Olu áššedovdit barget aktonasat almmá makkárge siskkáldas kvalitehtasihkkarastima dahje bargoguimmiid láidesteami haga.

Lávdegoddi oaivvilda ahte áššedovdit vuosttažettiin berrejit geavahuvvot nammagottiid ja duopmostuoluide gohččuma mielde, áššiin main dárbbašuvvo sorjjasmeahttun čielggadeapmi čuvget ášši vuđoleappot. Mánáidsuodjalusa gelbbolašvuođadárbu gáibideaddji mánáidsuodjalusáššiin berre áimmahuššojuvvot eará ládje, dan bokte ahte Buf-etáhta eanet veahkeha suohkaniid fágaidrasttideaddji spesialistaárvvoštallamiid dáfus. Lávdegoddi árvala viidáseappot ahte biddjojuvvojit čielga eavttut áššedovdiid mandáhta ja raportta ja áššedovdiid gelbbolašvuođa hárrái.

Mánáidsuodjalusa doaibmabijut

Čielggadeami oasis V lea lávdegoddi árvvoštallan riektesihkarvuođa doaimmaid mánáid váste geat eai sáhte orrut ruovttus. Badjel 30 proseantta mánáin geaidda mánáidsuodjalus lea ásahan veahkkedoaimmaid orrot olggobealde ruovttu. Go mánát fertejit fárret eret ruovttus, de lea dat duođalaš dahku guoskevaš mánáid ja váhnemiid vuostá. 18. kapihttalis geahčada lávdegoddi mánáid ja váhnemiid vuoigatvuođa ovttastallat ja ovttastuvvot. Biebmoruovttut ja institušuvdna gieđahallojuvvojit 19. ja 20. kapihttaliin. 21. kapihtal lea mánáid dárbbu birra bissovašvuhtii, ja 22. kapihttalis geahččá lávdegoddi dárkileappot mánáidsuodjalusmánáid čuovvoleami ja nuoraid sirdašumi rávisolbmuid eallimii.

Mánáid ja váhnemiid vuoigatvuohta ovttastallat ja ovttastuvvat

Eurohpá Olmmošvuoigatvuođaidduopmostuollu (EOD, dárogillii EMD) lea duođaštan ahte mánáid ja váhnemiid vuoigatvuođat ovttastallat ja ovttastuvvat leat rihkkojuvvon. Lávdegoddi lea iežas árvvoštallamis atnán vuođđun ahte dán dáfus lea olu rievdan maŋemus jagiid, earret eará lea ovttastallan lassánan, ja lea čielggas ahte bearrašiid ovttastahttima áigumuš doalahuvvo eanas áššiin. Ođđa mánáidsuodjalusláhka sisttisdoallá maiddái máŋga rievdadusa ja čielggasmahttima dusten dihte EOD moaitámušaid. Danne lea dilli odne eará go dušše moadde jagi dás ovdal.

Lávdegoddi oaivvilda ahte okta váldohástalus lea ahte váhnemiid čuovvoleapmi mánáidfuolahusa sirdima maŋŋel lea váilevaš ja unnán systemáhtalaš. Lávdegoddi oaivvilda maiddái ahte sáhttá jearrat čađahuvvojit go doarvái konkrehta ja individuála árvvoštallamat ovttastallama hárrái ja ovttastahttima dáfus. Eahpádus guoská erenoamážit dasa váldojuvvojit go mánáid dárbbut doarvái vuhtii. Dan vuođul mii lea dahkkojuvvon ja daid ovdánahttinproseassaid dáfus mat leat jođus, oaivvilda lávdegoddi liikká ahte ii leat dárbbašlaš árvalit ođđa stuora doaibmabijuid ovttastallama hárrái. Lávdegoddi datte árvala máŋga doaimma maid ulbmil lea nannet váhnemiid čuovvoleami maŋŋel máná(id) sirdima, earet eará ahte čuovvoleami sisdollui galget ásahuvvot čielgaset láidehusat, galgá čielggasmahttojuvvot geas lea ovddasvástádus, ja ahte čuovvoleapmi galgá bistit muhtin áiggi maŋŋel sirdima. Váhnemiidda berre fállojuvvot terapautalaš doarjja dakka maŋŋel máná(id) sirdima ja berre árvvoštallojuvvot sáhtášii go ságastallanproseassa olis hábmet váhnemiid čuovvoleami plána.

Biebmoruoktu ja institušuvdna

Biebmoruktui ja institušuvdnii sirdima meroštallamis lea lávdegoddi iežas árvvoštallamis atnán deaŧalažžan ahte mánát ja nuorat galget oažžut rievttes veahki seammás go sin vuoigatvuohta vásihit oadjebasvuođa, ráhkisvuođa ja ipmárdusa váldojuvvo vuhtii. Fuolahus bearašoktavuođas lea celkojuvvon leat mánáidsuodjalusa mihttomearrin ja geatnegasvuohtan. Lávdegoddi oaivvilda ahte vuđolaš eaktu lea ahte mánát ja nuorat mánáidsuodjalusa fuolahusas ožžot oadjebas ja buriid relašuvnnaid fuolaheddjiide.

Lávdegoddi lea heivehan iežas barggu dán suorggis, go juo leat buohtalas proseassat jođus; 2018:s geigii Fosterhjemsutvalget (Biebmoruoktolávdegoddi) iežas NOU 2018: 18, ja maŋŋelis 2023:s galgá Barnevernsinstitusjonsutvalget (Mánáidsuodjalusinstitušuvdnalávdegoddi) geiget iežas guorahallama ja evttohusaid institušuvnnaid dáfus. Lávdegoddi atná vuođđun ahte bargu mii lea jođus, dáidá buoridit kvalitehta ja riektesihkarvuođa sihke biebmoruokto- ja institušuvdnafálaldagas.

Lávdegoddi lea baicca dárkileappot suokkardan erenoamáš dilálašvuođaid mat sáhtáše buoridit mánáid fuolahusdili biebmoruovttuin ja institušuvnnain. Biebmoruoktofálaldaga árvvoštallamis lea deattuhuvvon erenoamážit biebmováhnemiid rolla ja vejolašvuohta sáhttit bures fuolahit ja čuovvolit mána beaivválaš diliin. Lávdegoddi oaivvilda earret eará ahte lea dárbu čielggasmahttit biebmováhnemiid rámmaeavttuid ja makkár vejolašvuohta biebmováhnemiin lea dahkat mearrádusaid máná hárrái. Eastadan dihte fárredeami dahje sihkkarastin dihte mánáidsensitiiva fárreheami árvala lávdegoddi ahte ásahuvvo geatnegasvuohta ráđđádallat singuin geaidda ášši guoská.

Lávdegoddi cealká viidáseappot ahte eanet mánát ja nuorat berrejit oažžut vejolašvuođa orrut biebmoruovttus dan sadjái go institušuvnnas. Duogážin dasa lea ahte lávdegotti mielas institušuvdna beare unnán sáhttá áimmahuššat mánáid dárbbu dovdat beroštumi, oadjebasvuođa ja buriid relašuvnnaid, ja ahte otná institušuvdnafálaldat ilá unnán nákce mánáid ja nuoraid eallimii sihkkarastit positiiva nuppástusaid. Lávdegoddi oaidná ahte muhtin mánáide sáhttá leat dárbbašlaš orrut institušuvnnas, muhto árvala ahte mánáidsuodjalus ferte erenoamážit čilget ákka dasa manne válljejit máná/nuora sirdit institušuvdnii. Vai eanet mánát ja nuorat beasaše biebmoruovttuin orrut, fertejit ásahuvvot ja ovdánahttojuvvot eanet spesialiserejuvvon biebmoruovttut vai mánáide ja nuoraide sáhttet fállojuvvot biebmoruovttut mat leat heivejuvvon sin dárbbuide, ja Buf-etáhta berre geatnegáttot fállat dán. Lea deaŧalaš ahte mánáid ja biebmoruovttuid doaibmabiras heivehuvvo ja lágiduvvo daid dárbbuide ja nanu beliide mat mánás ja biebmoruovttus leat. BRO ásaheapmi šaddá deaŧalaš mánáide geat leat sirdojuvvon eret váhnemiin, ja erenoamážit sidjiide geat orrot institušuvnnain.

Kontinuitehta ja stabilitehta mánáide geat bajásšaddet almmolaš fuolahusas

Olu mánát geat eai oro iežaset ruovttuin, eai sáhte šat fárret iežaset váhnemiid lusa. Dát mánát šaddet bajás almmolaš fuolahusa olis, mas mánáidsuodjalus lea veahkkin, dárkkisteaddjin ja mearrideaddjin.

Dutkan čájeha ahte adopšuvdna lea čielga ovdamunnin mánáidsuodjalusa fuolahusdoaimmaid ektui, danne go dat addá mánáide gullevašvuođa, oadjebasvuođa ja rámmaid bajásšaddamii gos mánná duođai gullá bearrašii ja diehtá son galgá leat doppe vaikko mii dáhpáhuvaš. Lávdegoddi mearkkaša ahte mánáidsuodjalus ii oppalaččat árvvoštala bissovaš bearaščovdosiid mánáide, ja ahte adopšuvdna hárve čađahuvvo. Lávdegoddi árvala danne lága bokte geatnegahttit mánáidsuodjalusa áigges áigái árvvoštallat lea go máná dilli nu ahte berrešii dahkat mearrádusaid mat buorebut sihkkarastet máná dárbbu bissovašvuhtii/kontinuitehtii, gullevašvuhtii ja bearašeallimii.

Bajásšaddanadopšuvdna sáhtášii leat áigeguovdil dalle go mánná ja álgo váhnemat háliidit ja dárbbašit bisuhit juridihkalaš čanastagaid, ja/dahje leat dilálašvuođat biebmobearrašis mat dahket ahte ii leat sávahahtti adopteret. Lávdegoddi oaivvilda danne ahte mánáidsuodjalusas ain galgá leat geatnegasvuohta veahkehit máná ja bearraša dárbbu mielde maiddái maŋŋel dábálaš adopšuvnna dahje bajásšaddanadopšuvnna.

Buorre sirdašupmi rávisolbmoeallimii (joatkkafuolahus)

Nuorat geat leat leamaš mánáidsuodjalusa fuolahusas sáhttet vásihit stuora hástalusaid go lávkejit rávisolbmo ahkái. Joatkkafuolahus galggašii sihkkarastit ahte sii ožžot dárbbašlaš veahki ja doarjaga viidáset eallimis ja birgejupmái ja unnidit riskka marginaliserejuvvot áiggi mielde. Liikká leat olu nuorat ja nuorra rávisolbmot geat eai oaččo mánáidsuodjalusas dan veahki maid dárbbahivčče.

Lávdegoddi árvala danne ahte nuoraid vuoigatvuohta oažžut ovddasteaddji BRO-ortnega bokte galgá gustot dassážii go sii devdet 25 jagi. Ovddasteaddji galgá bargat dan ovdii ahte nuora beroštumit ja riektesihkarvuohta áimmahuššojuvvojit. Dassážii go BRO-ortnet ásahuvvo, berrejit nuorat, geat eai leat orron iežaset váhnemiiguin, oažžut advokáhttaveahki go lahkonit 18 jagi, vai sáhttá buorebut sihkkarastojuvvot ahte sin vuoigatvuohta joatkkafuolahussii devdojuvvo.

Systemat fuolahit buoret riektesihkarvuođa ja kvalitehta

Oasis VI árvvoštallá lávdegoddi dárbbu rievdadit vuđolaš vuogádagaid mánáidsuodjalusas ja mánáidsuodjalusa olis, nannen dihte riektesihkarvuođa ja kvalitehta mánáidsuodjalusas. 24. kapihttalis guorahallá lávdegoddi mánáidsuodjalusa organiserema, ja 25. kapihttalis árvvoštallojuvvo mánáidsuodjalusa rolla sektoriid rasttideaddji ovttasbarggus. Bearráigeahču, dárkkisteami ja oahppama vuogádat guorahallojuvvo 26. kapihttalis. Lávdegoddi lea maiddái gohččojuvvon erenoamážit guorahallat dárbbu dohkkehit bargiid geat barget mánáidsuodjalusas, ja dat čilgejuvvo 27. kapihttalis. Dán oasi loahpageahčen gieđahallojuvvojit temát rabasvuođa ja luohttevašvuođa birra mánáidsuodjalussii (28. kapihtal) ja dárbu eanet dutkat ja máhtu ovdánahttit dán suorggis (29. kapihtal).

Mánáidsuodjalusa organiseren

Nanu ja dássedis fágabirrasat leat deaŧalaččat dasa ahte sáhttit sihkkarastit buriid fálaldagaid mánáide ja bearrašiidda buot guovlluin riikkas. Lávdegoddi fuolastuvvá dainna leat go mánáidsuodjalusas dat vejolašvuođat ja rámmaeavttut maid dárbbašit dasa ahte fállat buriid bálvalusaid. Váilevaš rámmaeavttut sáhttet deaividit sihke stuora ja smávva suohkaniin, muhto orrot datte leame dábálepmosat smávva boaittobealsuohkaniin. Lávdegotti árvvoštallama mielde lea vejolašvuohta fállat buriid mánáidsuodjalusbálvalusaid heajut mađi unnit mánáidsuodjalusbálvalus lea.

Lávdegoddi oaivvilda ahte máŋga dain doaimmain mat juo leat álggahuvvon suohkanlaš mánáidsuodjalusas, sáhtáše addit positiiva bohtosiid, ovdamearkka dihte doaibmabijut maid ulbmil lea nannet bargiid gelbbolašvuođa. Lea liikká hui eahpesihkar sáhttet go nuppástuhttinproseassat mat dál leat jođus, čoavdit daid vuđolaš ja struktuvrralaš váttisvuođaid mat leat dan dihte go bálvalusas lea váilevaš stabilitehta ja váilevaš vejolašvuohta háhkat alcceseaset dárbbašlaš gelbbolašvuođa ja vásáhusa gáibideaddji áššiide.

Lávdegoddi oaivvilda ahte lea dárbbašlaš bidjat čielgaset gáibádusaid ja vuordámušaid suohkaniidda, sihke das mii livččii buoremus vuohki, makkár rámmaeavttut fertejit leat sajis ovdal go mánáidsuodjalusbálvalus lea dohkálaš ja makkár gelbbolašvuohta ja vásáhus lea dárbbašlaš gáibideaddji áššiid gieđahallamii. Lávdegoddi oaivvilda viidáseappot ahte lea dárbbašlaš čađahit organisatoralaš rievdademiid mat sihke addet mánáidsuodjalussii vejolašvuođa čuovvut kvalitehtagáibádusaid ja nanusmahttit vuosttašlinjáfálaldaga hearkkimus mánáidsuodjalusbálvalusain. Lávdegoddi árvala earret eará ahte Buf-etáhta geatnegahttojuvvo veahkehit suohkaniid gáibideaddji mánáidsuodjalusáššiin. Lávdegotti eanetlohku oaivvilda maiddái ahte berre čielggaduvvot galggašii go ovddasvástádus mánáidsuodjalusa hárrái áiggi mielde sirdojuvvot eret suohkaniin ja baicca čohkkejuvvot ovtta hálddašandássái, ja ahte muhtin suohkanat sáhtáše oažžut seamma vejolašvuođa go Oslo, namalassii ieža oažžut ollislaš ovddasvástádusa mánáidsuodjalusa hárrái.

Ovttasbargu ja árra doaimmat

Iešguđetge bálvalusaid, profešuvnnaid ja ásahusaid ovttasbargu lea áibbas dárbbašlaš mánáidsuodjalusáššiin. Maŋemus jagiid leat álggahuvvon máŋga doaibmabiju mat galget buoridit sektoriid rasttideaddji ovttasbarggu mánáidsuodjalusáššiin. Dasa gullá suohkaniid ovddasvástádusa čavgen mánáidsuodjalusođastusa bokte, ja doaibmabijuid geahččaladdan bearrašiid guovdu geain leat máŋggabealat váttisvuođat. Maiddái čálgonjuolggadusat leat rievdaduvvon čielggasmahttin ja harmoniseren dihte čálgobálvalusaid geatnegasvuođa ovttasbargat ja koordineret fálaldagaid, ja leat ráhkaduvvon máŋga bagadusa mánáidsuodjalusa ovttasbarggu hárrái dearvvašvuođabálvalusaiguin ja eará ásahusaiguin.

Lávdegoddi oaivvilda viidáseappot ahte berrejit biddjojuvvot návccat ovdánahttit daid doaibmabijuid mat juo leat álggahuvvon. Lávdegoddi oaivvilda ahte muhtimat dáin berrejit nannejuvvot našuvnnalaš implementerenulbmiliin, ovdamearkka dihte doaibmabidju Sammen på vei, ja metodihka FACT Ung olis ja doaibmabijut maid ulbmil lea nannet mánáidsuodjalusmánáid skuvlavázzima.

Lávdegoddi lea erenoamážit geahčadan fálaldagaid bearrašiidda main leat njuoratmánát hearkkes eallindilálašvuođain. Dát leat joavkkut mat leat erenoamáš sorjavaččat sihke mánáidsuodjalusa ja eará ásahusaid veahkkedoaimmain álgoálggus juo, doaimmain mat leat heivehuvvon sin dárbbuide. Lávdegoddi oaivvilda ahte berre árvvoštallojuvvot movt mánáidsuodjalus sáhttá eambbo ovttasbargat dearvvašvuođabálvalusain áhpehemiid guovdu, dalle go lea stuora várra ahte mánná boahtá gillát váilevaš fuolahusa go lea riegádan. Dasa lassin berre ásahuvvot buoret čuovvolanfálaldat vuosttašgeardde váhnemiidda geat ieža leat leamaš mánáidsuodjalusa doaimmain.

Bearráigeahčču, dárkkisteapmi ja oahppan

Mánáidsuodjalusáššit sáhttet leat moalkát ja gáibideaddjit, ja sáhttet dáhpáhuvvat boasttuvuođat mat duođalaččat čuhcet mánáide ja bearrašiidda. Systema ferte danne leat organiserejuvvon dainna lágiin ahte boasttuvuođat fuomášuvvojit ja njulgejuvvojit, ja sivva mii dagahii boasttuvuođa maiddái njulgejuvvo. Lávdegoddi lea vuosttažettiin árvvoštallan stáhtahálddašeaddji rolla mánáidsuodjalusa bearráigeahččoeiseváldin.

Lávdegoddi oaidná ahte otná bearráigeahččo- ja dárkkistanvuogádat lea bieđgguid. Dat mearkkaša ahte máŋgga ásahusas leat ovddasvástádussuorggit ruossut rássut. Dasto čađahuvvo bearráigeahčču dábálaččat sektoriid mielde, dahje sierra ain dihto sektoris, mii dahká váttisin fuomášit váilevuođaid oppalaš fálaldagas mánáide ja nuoraide. Sáhttá viidáseappot jearrat ahte dagaha go bearráigeahčču ahte bálvalusaid kvalitehta buoriduvvo doarvái ja váldet go dat oahpu bohtosiin. Lávdegoddi lea maiddái árvvoštallan man muddui bearráigeahčču doaibmá riektesihkarvuođamekanisman ovttaskas áššiin. Olu mánát ja váhnemat vásihit ahte sii eai oaččo coavcci váiddaáššiin. Sáhttá ádjánit guhká gieđahallat váidaga ja gávnnahuvvon boasttuvuođat eai soaitte datte váikkuhit ahte guoskevaš áššit njulgejuvvojit.

Lávdegoddi oaivvilda ahte lea dárbbašlaš geahčadit sáhttá go vuogádat dahkkot álkibun, čielgaseabbon ja beaktileabbon, ja árvala ahte departemeanta dárkkista iešguđet bearráigeahččo- ja dárkkistanortnegiid čálgosuorggis. Lávdegoddi árvala viidáseappot ahte stáhtahálddašeaddjit ožžot eanet aktiiva rolla ja čielgaseappot gohččojuvvojit bargat dan ovdii ahte bálvalusat ovttastuvvojit ja ahte bálvalusaid ovddasvástádusjuohku čielggaduvvo áššiin main mánát dárbbašit veahki máŋgga ásahusas. Dát lea juo geahččaluvvon soames ásahusaid/doaimmaid hárrái, dárkkistančoahkkimiid modealla mielde. Lávdegoddi árvala maiddái ahte ásahuvvojit ortnegat maid bokte mánáide ja váhnemiidda šaddá álkit váldit oktavuođa ja oažžut vástádusaid jus vásihit ahte mánáidsuodjalusa bargu ii čađahuvvo njuolggadusaid mielde.

Mánáidsuodjalusa bargiid dohkkeheapmi

Mánáidsuodjalusa bargit doaimmahit bargguid ja doaimmaid erenoamážit hearkkes joavkkuid guovdu. Lávdegoddi lea dan oktavuođas árvvoštallan livččii go dárbu mekanismmaide mat sáhttet sihkkarastit ahte mánáidsuodjalusa bargit leat dohkálaččat ja heivvolaččat bargui. Lávdegoddi lea erenoamážit árvvoštallan berrešii go ásahuvvot almmolaš bargiid autoriseren- ja dohkkehanortnet, muhto lávdegoddi lea maiddái geahčastan eará dohkkehanvugiide mat juo gávdnojit sektoris. Lávdegotti eanetlogu mielas ii dárbbaš ásahuvvot autorisašuvdnagáibádus, muhto árvala baicca soames eará doaibmabijuid mat sáhttet eastadit dohkketmeahttun olbmuid oažžumis barggu mánáidsuodjalusas.

Rabasvuohta, dialoga ja luohttámuš mánáidsuodjalusas

Mánáidsuodjalus doaimmaha válddi ja sáhttá dahkat mearrádusaid mat garrasit čuhcet mánáid ja váhnemiid bearašeallimii. Dát mearrádusat galget sáhttit dárkkistuvvot, vuođustuvvot ja legitimerejuvvot siskkáldasat mánáidsuodjalusas ja mánáid ja bearrašiid guovdu, muhto maiddái álbmoga, mediaid ja politihkkáriid guovdu. Oassi moaitámušain Norgga mánáidsuodjalusa vuostá lea leamaš ahte mánáidsuodjalus ipmirduvvo sierranas vuogádahkan, man lea váttis stivret ja masa lea váttis luohttit. Lávdegoddi atná diehttelassan ahte rabasvuohta lea vuđolaš prinsihppan mánáidsuodjalusa vuogádagas, muhto ahte seammás gustojit čielga eavttut dasa ahte mánát eai galgga vaháguvvat ja ahte guoskevaš olbmuid persovdnasuodjalus ii rihkkojuvvo.

Lávdegoddi atná ahte Norgga servodagas lea oalle buorre luohttámuš mánáidsuodjalussii, jus buohtastahttá eará riikkaiguin. Luohttámuš lea maiddái bisson seamma dásis vaikko leat leamaš sihke sisriikkalaš ja riikkaidgaskasaš moaitámušat ja lea celkojuvvon duopmu Norgga vuostá Eurohpa olmmošvuoigatvuođaid duopmostuolus. Lávdegoddi oaivvilda liikká ahte dárbbašuvvo eambbo rabasvuohta ja diehtojuohkin mánáidsuodjalusa barggu birra, mii lea buohkaide olámuttus. Odne gáibiduvvo oalle vuđolaš máhttu mánáidsuodjalusa vuogádaga birra ovdal go diehtá gos gávdnat relevánta dieđuid. Go leat soaittáhagat ja váilevaš dieđut mánáidsuodjalusa birra, de váikkuha dat maiddái almmolaš ja politihkalaš digaštallama. Lea váttis fáhtet makkár duohta dilli mánáidsuodjalusas lea ja digaštallamat mánáidsuodjalusa birra šaddet beare anekdohtalaččat ja ovttageardánat.

Lávdegoddi oaivvilda ahte buot diehtomateriála, statistihkat ja bajilgovat mánáidsuodjalusvuogádaga birra berrejit čohkkejuvvot ovtta sadjái, oktasaš mánáidsuodjalusportálii. Berre maiddái ásahuvvot áigges áigái raporteren mánáidsuodjalussuorggi birra olmmošvuoigatvuođalaš geatnegasvuođaid hárrái, ja erenoamážit ON Mánáidkonvenšuvnna ja Eurohpá olmmošvuoigatvuođaidkonvenšuvnna hárrái. Árvaluvvo maiddái ásahit iešguđetlágan geavaheaddjeforumiid gos mánát ja váhnemat, geain lea vásáhus mánáidsuodjalusain, buorebut besset oainnuideaset ovddidit suohkaniin ja politihkalaš oktavuođain.

Dutkan ja máhtu huksen

Lávdegoddi oaidná ahte lea váilevaš dutkan mánáid ja nuoraid diliid birra geat leat hearkkes ja váttis eallindiliin. Barggus bokte lea lávdegoddi fuomášan hástalusaid dan dáfus go máŋgga suorggis lea váilevaš máhttu ja diehtu. Lávdegoddi čujuha máŋgga dihto suorgái mánáidsuodjalusa doaimmas gos odne leat stuora máhttováillit. Dasto váilot statistihkka, vuođđodieđut mánáidsuodjalusa birra, generaliserehahtti dutkan ja máhttovuđot doaibmabijut. Okta váldohástalus lea ahte máŋgga dáfus eai leat mánáid ja nuoraid vásáhusat ja muosáhusat dutkojuvvon. Leat maiddái váilevaš dieđut váhnemiid vásáhusaid hárrái. Dát váilevuođat váikkuhit dan veahki kvalitehta, mii galggašii addot mánáide ja váhnemiidda ja headjudit vejolašvuođa oažžut áigái buriid, máhttovuđot doaibmabijuid mat leat buorrin mánáide ja bearrašiidda. Lávdegoddi oaivvilda ahte buoret riektesihkarvuohta mánáidsuodjalusas gáibida vuđolet máhtu ja alla dási dutkama, ja lávdegoddi oaivvilda maiddái ahte dutkamis ja máhttoovdánahttimis ferte leat čielgaset mánáidperspektiiva.

Lávdegoddi árvala danne sihke doaibmabijuid mat galget nannet dutkama mánáidsuodjalussuorggis ja ahte ásahuvvojit dutkan- ja máhttoguovddážat. Lea dárbbašlaš buoridit máhtu olaheami, ja dutkan máhttovuđot doaibmabijuid implementerema birra berre vuoruhuvvot. Lávdegoddi oaivvilda danne ahte berrejit ásahuvvot strategiijat dasa movt ovdánahttit ja atnui váldit máhttovuđot metodaid ovttasráđiid singuin geat barget suorggis, mánáiguin ja vánhemiiguin.