1 Álgu

Solberg ráđđehus lea álggahan viiddes digitaliserenbarggu, čoahkkáigessojuvvon dieđáhusas Meld. St. 27 (2015–2016) Digital agenda for Norge ja «Én digital offentlig sektor – Digitaliseringsstrategi for offentlig sektor 2019–2025», maid ráđđehus bijai ovdan geassemánu 2019. Mihttun lea ahte geavaheaddjit galget muosáhit ovtta digitála almmolaš suorggi. Stáhta ja gielda galget ovttas systemáhtalaččat hábmet dakkár bálvalusaid mat vásihuvvojit oktalažžan ja mat ollašuhttet geavaheddjiid dárbbuid.

Ráđđehusa digitaliserenbargu guoská olles Norgga álbmogii. Seammás dovddasta ráđđehus ahte digitála árgabeaivi váikkuha olbmuide iešguđet láhkai. Ovdamearkka dihtii leat nuorra ja vuorrasat geavaheddjiin iešguđet gáibádusat ja vuordámušat digitála fálaldahkii, ja iešguđet vejolašvuođat dan geavahit. Eará dehálaš bealli – mii maid lea dán dieđáhusa váldofáddá – lea álbmoga dárbu, ja muhtun diliin gáibádus, oažžut digitála čovdosiid iežaset gillii.

Norgga álgoálbmogii, sápmelaččaide – ja sámi gielaide – váikkuha digitaliseren erenoamážit. Sámegielain leat muhtun hástalusat maid digitaliseren sáhttá leat mielde čoavdimin, ovdamearkka dihtii buoridettiin oahpponeavvuid fidnema. Digitaliserejuvvon veahkkeneavvut sáhttet dagahit jorgaleami sámegielaide johtileabbon ja álkibun, ja nu hálbbibun áigádit teavsttaid. Seammás go dát vejolašvuođat leat olámuttus, de vásihit ollugat ahte eanet digitaliseren dagaha negatiiva ovdáneami. Dehálaš giellaarenat gos olbmot deaivvadit, jávket, ja muhtun almmolaš dieđut eai leat šat fidnemis sámegillii, ja ain leat mašiidnaávdnasat ja prográmmat mat eai doarjjo sámegiela čállinmearkkaid.

Dáinna dieđáhusain áigu ráđđehus válddahit digitaliserema vejolašvuođaid sámi giellageavaheddjiide. Ráđđehus váldá maid ovdan daid buriid doaibmabijuid mat leat jo álggahuvvon sámi giellageavaheddjiid várás. Dasa lassin čuvgeha dieđáhus daid hástalusaid mat stáhtas ja gielddain leat go sii áigot fállat digitála bálvalusaid sámi ássiide, ja daid váttisvuođaid maid sámi ássit vásihit digitála árgabeaivvis.

Sámediggi lea čujuhan árvalusaiguin ráđđehussii ahte sámi perspektiiva ii doarvái bures leat čuvgehuvvon dain bajimus dokumeanttain mat leat áibbas dehálaččat digitaliserenpolitihkas. Dát dieđáhusbargu lea addán vejolašvuođa maiddái čuvget dan mo sámi perspektiivva lea vejolaš váldit mielde digitaliserenpolitihka bajimus ulbmildokumeanttaide. Ráđđehus barggu ulbmil lea ahte buohkat – maiddái sámi giellageavaheaddjit – galget sáhttit searvat digitaliserejuvvon Norgii.

Dát dieđáhus lea nubbi dain jahkásaš ovddasguvlui geahčadeaddji dieđáhusain Stuorradiggái sámi giela, kultuvrra ja servodateallima birra. Ráđđehus bidjá ovdan dakkár dieđáhusaid juohke jagi, muhto dieđáhusaid fáttát rivdet jagis jahkái. Dain lea dattetge dat oktasažžan ahte Sámedikki jahkeraporta lea álo mielddusin, ja ahte Sámedikki árvvoštallamat bohtet ovdan ieš dieđáhusteavsttas. Sámediggi lea beassan oaidnit dán dieđáhusa ovdalaš álgoevttohusa, ja lea beassan ovddidit árvalusaidis mearkkašupmin tekstii. Dát leat merkejuvvon vinjuteakstan.

Sámedikki mearkkašupmi dieđáhusa bajimusdási sisdollui

Sámedikkis leat leamaš stuorra vuordámušat dán stuorradiggedieđáhussii mii gieđahallá digitaliserema sámi servodagas. Sámediggi lea máŋgii cuiggodan dan ahte ráđđehusa bajimusdási digitaliserenáŋgiruššan ii fuolat sámi perspektiivva. Ovdamearkka dihtii lea ráđđehus guovtti maŋimus stáhtabušeahtas várren 2,4 miljárdda ruvnnu digitaliserendoaibmabijuide, muhto sámi servodaga hástalusat eai lea namuhuvvon dan oktavuođas. Sámedikki mielas lea moaittehahtti ahte ii dán ge dieđáhusas boađe čielgasit ovdan mii ráđđehusa ulbmil lea sámi servodaga digitaliseremiin, ja mainna ráđđehus áigu áŋgiruššat dan oktavuođas.

Sámediggi lea máŋgii ovdal čilgen hástalusaid dan oktavuođas go sámi digitála fálaldat ii váldojuvvo mielde digitála bálvalusaid ovddideapmái. Dat lea hástalus mii guoská máŋgga servodatsuorgái, ja Sámediggi oaidná ahte jus sámi perspektiiva ii váldojuvvo mielde árrat jo, de ii ovddiduvvo sámi fálaldat. Danne oaivvilda Sámediggi ahte sámi fálaldat galgá namuhuvvot juolludeami oktavuođas jo go ruhta juolluduvvo ođđa digitaliserendoaibmabijuide sihkkarastin dihtii ahte sámi perspektiiva váldojuvvo mielde.

Sámedikki ulbmil lea ahte sámi álbmot galgá oažžut dakkár digitála fálaldaga mii lea dásseárvosaš dainna fálaldagain maid álbmot muđui oažžu. Sámi geavaheaddjit vurdet oažžut seamma buriid digitála bálvalusaid. Digitaliserensuorggis leat stuorra vejolašvuođat, ja das leat stuorra vejolašvuođat beavttálmahttit ja buoridit dálá bálvalusaid. Sámedikkis ii sáhte okto leat ovddasvástádus digitaliseremis, muhto das ferte leat ovttasbargu ráđđehusain.

Sámi digitála fálaldat ii ovddiduvvo buohtalaga dáža fálaldagain, ja dat lea Sámedikki mielas moaittehahtti. Sámediggi deattuha ahte sámegielat leat heahtedilis digitála gielladili hárrái. Sámegielain leat dakkár hástalusat dan dáfus ahte sámegiel čállinmearkkaid ii leat vejolaš geavahit almmolaš registariin. Sámedikki mielas lea moaittehahtti go sámi namaid ii leat vejolaš čállit riekta buot almmolaš registariin. Sámedikki mielas galgá ulbmilin leat ahte buot almmolaš doaimmain lea doarjja sámegiel bustávaide.

Ráđđehusa ulbmil lea ahte almmolašvuohta eanet go dál galgá gulahallat geavaheddjiiguin neahttavuđot bálvalusaid bokte. Sámediggi oaivvilda ahte ferte muitit ja váldit vuhtii sámi geavaheddjiid ja addit sidjiide seamma buori neahttavuđot fálaldaga go álbmogii muđui. Go digitála almmolaš suorgi ovddiduvvo, de galget sámegielat váldojuvvot mielde, ja Sámedikki mielas galgá ulbmil leat ahte sámegielaid galgá sáhttit geavahit buot ovddiduvvon almmolaš digitála bálvalusain álggu rájes jo.

Digitála vuođđovuogádagat nu go gulahallankanálat leat eanet ja eanet dehálaččat, ja hui dehálaš lea ahte sámegielat ovddiduvvojit digitála giellan. Giellateknologiija lea eaktun dasa ahte sámegielat ain sáhttet leat doaibmi giellan servodagas. Sámediggi deattuha ahte sámi servodaga digitaliseren lea buot surggiid ovddasvástádus, ii ge dušše Sámedikki. Mii fertet ovddasguvlui árvvoštallat daid vejolašvuođaid maid digitaliseren addá, ovdamearkka dihtii sirdit giellarájáid ja čatnat olbmuid oktii rastá riikarájáid. Sámegielaide lea digitaliseren mearrideaddji dehálaš viidásat ovddideapmái. Digitaliseren addá áibbas ođđa vuođđovuogádaga gulahallamii ja ođđa vuogi dieđuid juogadeapmái. Sámediggi galgá leat ođđa teknologiija láidesteaddji digitála nuppástuhttimis ja leat mielde huksemin digitála sámi servodaga.

Go bálvalusfálaldagat hábmejuvvojit, de lea dehálaš ahte gielddat, fylkkagielddat ja stáhta doaimmat ovttas fállet ollislaš ja jotkkolaš almmolaš bálvalusaid. Sámi álbmot ássá bieđgguid Norggas, ja dál leat 13 gieldda mielde sámegiela hálddašanguovllus. Dáin gielddain lea erenoamáš ovddasvástádus sámegielain. Sámedikki mielas lea dehálaš ahte čálgobálvalusat leat heivehuvvon sámi álbmogii. Digitaliserema oktavuođas gielddain lea Sámedikkis erenoamáš fokus das mo ođđa bálvalusat váikkuhit álbmogii. Sámediggái leat dearvvasvuođabálvalusat dehálaččat, erenoamážit go šaddet eanet ja eanet vuorrasat ássit. Sámediggi deattuha ahte sámi álbmogis berre leat vuoigatvuohta oažžut digitála bálvalusaid mat leat heivehuvvon sin dárbbuide ja sis lea vuoigatvuohta oažžut dásseárvosaš digitála fálaldaga.

Sámediggi lea hábmen digitaliserenstrategiija ja doaibmaplána dán strategiija čuovvuleapmái. Dáin dokumeanttain boahtá ovdan ahte Sámedikki oaidnu lea ahte ráđđehusa digitaliserenbargu ii álo leat heivehuvvon sámi giellageavaheddjiide, ja ahte sámegielat geavaheddjiide leat stuorát hehttehusat geavahit digitála reaidduid go dárogielat geavaheddjiide. Sámediggái lea dehálaš ahte sámi perspektiiva galgá leat mielde árrat buot digitaliserenbargguin.

Sámediggi lea ovddidan máŋga digitála bálvalusa sámi servodahkii. Ovdamearkka dihtii lea Sámedikkis leamaš dehálaš rolla go Divvun ja Giellatekno ovddidedje sámi boallobeavddi, sámi riektačállinprográmma ja digitála sátnegirjjiid (geahča kapihttala 4). Sámedikkis lea maid leamaš guovddáš rolla digitála oahpponeavvoportála Ovttas ovddideamis (geahča kapihttala 5).

Sámedikki hálddahus lea maŋimus jagiid čađahan máŋga sierra digitaliserenprošeavtta. Dat guoská earret eará Sámedikki doarjjahálddašeami, arkiivabálvalusa ja politihkarportála digitaliseremii. Mii leat vásihan ahte geavaheaddjit válljejit digitála čovdosiid go dat fállojuvvojit. Sámediggeráđi jagi 2020 bušeahttaevttohusas leat várrejuvvon ruđat ollislaš digitála hálddašanvuogádahkii mii lea doarjjaortnegiid várás. Sámedikkis lea dál badjel 60 iešguđet doarjjaortnega. Ođđa vuogádat álkida doarjjahálddašeami, ja addá vejolašvuođa buoridit daid bálvalusaid maid Sámediggi fállá geavaheddjiide.