2 Ráđđehusa bargu sámepolitihkalaš áššiiguin

Ráđđehusa ulbmil lea ahte sápmelaččat álgoálbmogin galget beassat ovddidit gielaset, kultuvrraset ja servodateallimeaset. Sámediggi lea ráđđehusa deháleamos eaktudeaddji ja gulahallanguoibmi sámepolitihkas. Sápmelaččaid álbmotválljen ásahussan Sámediggi buoremusat dovdá molsašuvvamiid sámi servodagas, ja das lea maiddái máhttu ja diehtu das mat adnojuvvojit stuorámus hástalussan sámi sierranas servodagain.

Ovddit stuorradiggeáigodagas ovdánedje ráđđehus ja Sámediggi buori muddui máŋgga dehálaš sámepolitihkalaš áššis. Dál áigu ráđđehus čuovvolit máŋgga stuorra proseassa mat leat álggahuvvon.

Jagi 2014 čakčamánus ásahii ráđđehus, ovttasráđiid Sámedikkiin, sámi giellalávdegotti. Lávdegoddi geigii iežas raportta NAČ 2016: 18 Váibmogiella, golggotmánu 10. beaivvi 2016, gč. válddahallama kapihttalis 2.2 Sámegielat. Jeløya-julggaštusas daddjojuvvo ahte ráđđehus áigu čuovvolit raportta ovttasráđiid Sámedikkiin.

Sámegielalaš gelbbolašvuohta lea eaktun dasa ahte sámegielat sáhttet seailluhuvvot boahtteáigái. Skuvllain ja mánáidgárddiin váilot erenoamážit eanebut geat sáhttet oahpahit sámegiela ja sámegillii. Ráđđehus lea jagi 2017 álggahan doaibmabijuid čoavdin dihtii dán hástalusa, gč. válddahusa kapihttalis 2.2 Sámegielat ja kapihttalis 2.5.3 Máhttu.

Jagi 2017 reviderejuvvon nationálabušeahtas lasihuvvui juolludus sámi mánáidgárdefálaldahkii 5 milj. ruvnnuin. Doarjjalasiheapmi jotkojuvvui jagi 2018. Ráđđehus atná doarjjalasiheami dárbbašlažžan mánáidgárddiid ođđa rámmaplána geažil ja NAČ 2016: 18 Váibmogiella čuovvoleami geažil. Ráđđehus lea dan lassin juolludan ruđaid doaibmabijuide maiguin galget rekrutteret eanet sámegielat oahpaheddjiid, gč. maiddái válddahallama čuoggás 2.5, vuollelis.

Jeløya-julggaštusas daddjojuvvo ahte ráđđehus áigu joatkit iežas čuovvolanbarggu Sámi vuoigatvuođalávdegotti raporttain NÁČ 2007: 13 Ođđa sámeriekti, ja áigu vuoruhit láhkamearrideami ráđđádallamiid várás áigodaga álggus. Jus Sámedikki dievasčoahkkin lea ovttamielalaš, de áigu ráđđehus ovddidit proposišuvnna ráđđádallamiidda guoski láhkanjuolggadusaid birra Stuorradiggái ovdal geasi 2018, gč. válddahusa kapihttalis 2.6.1 Ráđđádallanvugiid geavaheapmi.

Ráđđehus ja Sámediggi leat soahpan ahte jagi 2019 rájes ásahuvvo ođđa bušeahttamálle Sámedikki várás, mas jahkásaš juolludeamit ulbmila mielde galggašedje čohkkejuvvot ovtta bušeahttapostii stáhtabušeahtas. Jagi 2019 rájes áigu ráđđehus ovddidit Stuorradiggái juohke giđa boahtteáigái ráhkkaneaddji dieđáhusa sámi diliid birra. Dieđáhus galgá čilget diliid oanehaččat. Dat galgá buktit ovdan mearkkaid mat muitalit mo sámegiela, sámi kultuvrra ja sámi servodateallima dilli nuppástuvvet, ja vel mo bálvalusfálaldat sámi ássiide rievdá. Dasto galgá dieđáhus čilget ráđđehusa ulbmiliid sámepolitihkas ja maid dat atná deháleamos hástalussan ovddos guvlui. Sámedikki árvvoštallamat galget boahtit čielgasit ovdan. Gielda- ja ođasmahttindepartemeanta áigu 2019 stáhtabušeahttaevttohusas čilget guđemuš bušeahttakapihttalat ja -poasttat mat leat eará departemeanttaid bušeahtain, galget čohkkejuvvot. Departemeanta áigu maid válddahallat dan ođđa ortnega bargorutiinnaid mat gullet jahkásaš dieđáhusaide Stuorradiggái, ja áigu dan ge válddahallat mo suorgeovddasvástádus galgá fuolahuvvot.

Norga, Ruoŧŧa ja Suopma loahpahedje davviriikkalaš sámekonvenšuvnna šiehtadallamiid jagi 2016. Sohppojuvvon konvenšuvdnateavstta mearridedje šiehtadallansáttagottiid jođiheaddjit ođđajagemánus 2017. Konvenšuvdna láhčá oktasaš rievttálaš rámmavuogádaga Norgii, Ruŧŧii ja Supmii mii lea heivehuvvon davviriikkalaš sámi kontekstii. Konvenšuvnna bajimus ulbmil lea ahte sámit galget beassat seailluhit, geavahit ja ovdánahttit gielaideaset nu ahte riikkaráját nu unnán go vejolaš dan hehttejit. Sámi parlamentáralaš ráđđi gieđahalai juovlamánus 2017 konvenšuvdnateavstta čuovvoleami, ja mearridedje dan oktavuođas ahte sii háliidit čađahit muhtun nuppástuhttimiid teavsttas. Norga ii leat vuos mearridan oaivila das galgá go leat vejolaš ođđasit šiehtadallat konvenšuvdnateavstta árvalusa. Ášši sorjá das ahte buot golmma riikkas lea ovttamielalašvuohta ođđasit šiehtadallat konvenšuvnnas daid čuoggáid maid Sámi parlamentáralaš ráđđi váldá ovdan.

Stuorradiggi mearridii geassemánu 20. beaivvi 2017 ásahit kommišuvnna mii galgá geahčadit dáruiduhttinpolitihka maid sámit ja kvenat fertejedje gillát. Ráđđehus lea ovttaoaivilis ahte dárbbašuvvojit eanet dieđut ja rabasvuohta dáruiduhttinpolitihka ja dan váikkuhusaid birra. Seammás deattuha ráđđehus dehálažžan čuovvolit sámepolitihkalaš proseassaid mat leat jođus.

2.1 Sámedikki birra

Vuođđolága § 108 nanne:

«Stáhta eiseválddit leat geatnegahttojuvvon láhčit dili nu ahte sámi álbmotčearda sáhttá seailluhit ja ovddidit iežas giela, kultuvrra ja servodateallima.»

Vuođđolágaparagráfa 108 addá sámiide vejolašvuođa árjjalaččat fuolahit iežaset beroštumiid. Paragráfa hábmejumi jurdda lea giela, kultuvrra ja servodateallima suodjaleapmi ja ovddideapmi.

Sámediggi ásahuvvui geassemánu 12. beaivvi 1989 lága nr. 56 Sámedikki ja eará sámi riektedilálašvuođaid (sámelága) vuođul. Sámelága ovdabargguin deattuhuvvui ahte Sámedikki válddi galgá sáhttit ovddidit, ja ahte dat galgá čađat árvvoštallojuvvot, gč. Od.prp. nr. 33 (1986 – 87) ja Evttoh. O. nr. 79 (1986 – 87). Viidáseappot deattu-huvvui ahte sámiide «galgá mieđihuvvot mearkkašahtti iešmearrideapmi ja váikkuhanfápmu áššiin mat leat erenoamáš dehálaččat sámi kultuvrii», gč. Od.prp. nr. 33 (1986 – 87).

Sámediggi lea dađistaga ožžon eanet dadjamuša dain áššiin mat gusket sámiide. Sámedikkis lea mearridanváldi máŋgga suorggis dakkár áššiin mat leat sámi álbmoga várás. Seammás lea Sámediggái mieđihuvvon váikkuhanfápmu go dat lea ožžon vejolašvuođa váikkuhit mearrádusaide buot áššiin mat Sámedikki mielas gusket sámiide.

Stáhtas lea geatnegasvuohta ráđđádallat Sámedikkiin ja ulbmil lea juksat ovttamielalašvuođa dakkár áššiin main eiseválddit háliidit čađahit doaibmabijuid ja láhkamearrádusaid mat njuolgga sáhttet váikkuhit sámi beroštumiide, gč. ILO-konvenšuvnna nr. 169 art. 6 ja dokumeantta Bargomeanut ráđđádallamiidda gaskal stáhtalaš eiseválddiid ja Sámedikki.

Buot departemeanttain lea ovddasvástádus čuovvolit stáhta sámepolitihka iežaset surggiin. Gielda- ja ođasmahttindepartemeanttas lea ovddasvástádus oktiiheivehit stáhta politihka mii guoská sámiide Norggas, ja dat galgá oaččohit áigái ollisvuođa ja oktavuođa surggiid ja hálddahusdásiid rasttideaddji politihkkii.

Jagi 2017 hálddašii Sámediggi oktiibuot 465,7 milj. ruvnnu. Sámedikki váikkuhangaskaoapmerehketdoallu čájeha ahte Sámediggi juogadii buohkanassii 300,1 milj. ruvnnu doarjjan iešguđetlágan ulbmiliidda. Sámediggi lea válljen várret 125,8 milj. ruvnnu kultuvrii, 82,5 milj. ruvnnu gillii ja 43,3 milj. ruvnnu máhttui.

Sámedikki jagi 2017 doaibmagolut ledje 159,9 milj. ruvnnu. Dán supmis vuoruhii Sámediggi várret 36,3 milj. ruvnnu politihkalaš doibmii, ja dan supmis ledje stuorámus gollopoasttat dievasčoahkkin ja sámediggeráđđi. Hálddahuslaš golut dahke 123,6 milj. ruvnnu jagi 2017. Sámedikki hálddahusas ledje 142 jahkebarggu juovlamánu 31. beaivvi 2017.

Sámedikki 2017 jahkerehketdoallu čájeha positiiva dássádaga 5,6 milj. ruvnnuin.

Jagi 2017 oaččui Sámediggi juolludemiid Mánáid- ja dásseárvodepartemeantta, Dearvvašvuođa- ja fuolahusdepartemeantta, Dálkkádat- ja birasdepartemeantta, Gielda- ja ođasmahttin-departemeantta, Kulturdepartemeantta, ja Máhtto-departemeantta bušeahtaid bokte.

Sámediggi hálddašii maiddái jagi 2017 oktiibuot 11,8 milj. ruvnnu sturrosaš lassejuolludusaid ja doarjagiid. Ruđaid stáhtalaš oassi juolluduvvui Gielda- ja ođasmahttindepartemeantta čielggadussii (NAČ 2016: 18 Váibmogiella), Kulturdepartemeantta (doarjja sámi valáštallamii), Olgoriikadepartemeantta (riikkaidgaskasaš bargui) ja Riikkaantikvára bušeahta bokte.

Sámediggi hálddašii maid ruđaid Romssa, Davvi-Trøndelága, Lulli-Trøndelága ja Nordlándda fylkkasuohkaniin ja Troandima suohkanis bargui Tråante 2017 nammasaš 100-jagi ávvudemiin mas ávvudedje sámiid vuosttaš jahkečoahkkima – ja Sámi Giellagáldu – Davviriikkaid fága- ja resursaguovddážii.

2.2 Sámegielat

Sámegielaid seailluheapmi ja nanosmahttin lea hui dehálaš go áigumuš lea suodjalit ja ovddidit sámi kultuvrra ja servodateallima. Vuoigatvuohta sámegiela geavahit go olmmoš deaivvada almmolašvuođain ja vuoigatvuohta oahppat sámegiela ja oažžut oahpahusa sámegillii leat dehálaš vuoigatvuođat sámiide álbmogin.

Sámedikkis lea guovdilis doaibma sámi giellabarggus. Seammás lea Norgga eiseválddiin váldoovddasvástádus. Stáhta ovddasvástádus lea láhčit ahte sámegielat suodjaluvvojit ja ahtanuššet. Almmolaš doaimmahusain lea ovddasvástádus iežaset bargosuorggis vuhtii váldit sámegiela geavaheddjiid vuoigatvuođaid.

Sámediggi juogadii jagi 2017 buohkanassii 82,5 milj. ruvnnu iešguđetlágan gielladoaimmaide. Earret eará leat ruđat juogaduvvon gielddaide/suohkaniidda ja fylkkagielddaide/fylkkasuohkaniidda mat gullet sámegiela hálddašanguvlui, sámi giellaguovddážiidda ja Sámi Giellagáldu – Davviriikkaid sámi fága- ja resursaguovddážii. Ruđat leat maid geavahuvvon Sámedikki doarjjaortnegii mii lea giellaprošeavttaid várás ja ohcanvuđot stipeandaortnegii mii lea sin várás geain lea sámegiella fágan joatkkaskuvllas.

Sámi Giellagáldu – Davviriikkaid sámi fága- ja resursaguovddáš, maid Norgga, Ruoŧa ja Suoma sámedikkit ásahedje jagi 2013, lea oktasaš davviriikkalaš giellaorgána mii deattuha gielladivššu, giellaovddideami ja terminologiijaovdánahttima. Ráđđehus lea sihkkarastán guovddáža Norgga beale ruhtadeami lasihettiinis Sámedikki bušeahta 2 milj. ruvnnuin stáhtabušeahtas jagi 2015 rájes. Ruoŧŧa ja Suopma ruhtadedje guovddáža EU-prográmma bokte mii galgá ovddidit sosiála ja ekonomalaš integrašuvnna riikkarájáid rastá regionála ovttasbargamiin (Interreg) miessemánu lohppii jagi 2018. Gielda- ja ođasmahttindepartemeanta áigu digaštallat Sámi Giellagáldu viidásat ruhtadeami hárrái sámedikkiiguin ja Ruoŧa ja Suoma ovddasvástideaddji departemeanttaiguin.

NÁČ 2016: 18 Váibmogiella, geigejuvvui Gielda- ja ođasmahttindepartementii ja Sámediggái golggotmánu 10. beaivvi 2016. Raporta lei gulaskuddamis gitta 2017 njukčamánu rádjai. Departemeanttat ja Sámediggi leat dál árvvoštallagoahtán lávdegotti evttohusaid. Vejolaš láhkarievdadusaid ja doaibmabidjoárvalusaid hárrái galget leat ráđđádallamat Sámedikkiin. Ráđđehusa ulbmil lea hábmet njuovžilis njuolggadusaid sámegiela várás, ja mat vuhtii váldet báikkis báikái molsašuvvi hástalusaid ja dárbbuid mat leat gielddain ja sámegiela geavaheddjiin.

Čielggadusa NAČ 2014: 8 Dulkon almmolaš suorggis – riektesihkkarvuođa ja ovttaárvosašvuođa ášši čuovvoleapmin lea ráđđehus álggahan barggu lágain dulkoma birra almmolaš suorggis.

Álbmotregisttarlága mielde sáhttet dieđut sámegiela birra registarastojuvvot Álbmotregistarii. Mearrádus lea čuovvoluvvon álbmotregisttarláhkaásahusas mas rahppojuvvo vejolašvuohta registarastit golbma sámegiela maidda leat biddjojuvvon oktagaslaš vuoigatvuođat sámegielaid (davvisámegiela, julevsámegiela ja lullisámegiela) hálddašanguovllus. Mearrádus doaibmagoahtá dan beaivvi rájes go Vearrodirektoráhta dan mearrida ja addá sámegielagiidda vejolašvuođa registarastit iežaset namahuvvon golmma giela ovtta dahje eanebu geavaheaddjin. Vearrodirektoráhta fuolaha dán dan prošeavttas mii ođasmahttá Álbmotregistara. Registarastin lea eaktodáhtolaš ja galgá dahkkojuvvot olbmo iežas dieđihemiin.

2.3 Sámi kultuvra ja kulturmuittut

Sámediggi lea dehálaš eaktudeaddji sámi dáidaga ja kultuvrra ovddideamis. Seammás lea riikkalaš, guvllolaš ja báikkálaš eiseválddiin ovddasvástádus láhčit sámi kultuvrii buriid ovdánanvejolašvuo-đaid.

Dat oassi Kulturdepartemeantta juolludusas mii juolluduvvo njuolgga Sámediggái, galgá váikkuhit veahkkin dasa ahte Sámedikki bargguinis juksá iežas váldoulbmiliid dáidda- ja kultursuorggis. Jagi 2017 lei juolludeapmi 81,9 milj. ruvnnu. Sámediggi hálddaša juolludeami iežas vuoruhemiid vuođul.

Jagi 2017 juolludii Sámediggi 125,8 milj. ruvnnu iešguđet kulturulbmiliidda. Dán supmis juogadii Sámediggi 84,8 milj. ruvnnu doarjjan iešguđet sámi kulturásahusaide, nugo kulturviesuide, kulturgaskkustanásahusaide, teáhteriidda, festiválaide ja dávvirvuorkkáide. Dasto juogadii Sámediggi 15,4 milj. ruvnnu dakkár doaibmabijuide mat veahkkin váikkuhit dasa ahte dáiddárat ožžot buriid ja vuorddehahtti rámmaeavttuid iežaset doaibmamii. 22, 9 milj. ruvnnu juolluduvvui sámi girjjálašvuhtii ja mediaide ja 2,8 milj. ruvnnu fas várrejuvvui sámi valáštallamii.

Jeløya-julggaštusas daddjojuvvo ahte ráđđehus áigu gárvvistit Saemien Sijte – lullisámi musea ja kulturguovddáža Snoasas. Statsbygg lea Kultur-departemeantta dáhtu mielde ráhkadan ođđa geahpiduvvon ovdaprošeavtta Saemien Sijte ođđa vistti huksenprošeavtta várás. Jagi 2015 ja jagi 2016 juolluduvvojedje ruđat ovdaprošektii. Ovdaprošeakta ođđa, geahpiduvvon huksenprošeavtta várás gárvvistuvvui geassemánus 2017.

Jagi 2017 válbmii Statsbygg vejolašvuođa-guorahallama mii árvvoštalai molssaevttolaš čovdosiid háhkan dihtii buriid lanjaid Sámi Našunálateáhterii Beaivvážii Guovdageidnui, Sámedikki gohččuma mielde. Jagi 2017 bidje Máhttodepartemeanta ja Kulturdepartemeanta Statsbyggii doaibmamuššan ráhkadit konseapttaválljennotáhta mii fátmmasta sihke Beaivváža ja Sámi joatkkaskuvlla ja boazodoaluskuvlla. Konseapttaválljennotáhta galgá sáhttit doaibmat mearrádusvuođđun háhkan dihtii bissovaš vistti(id) gos leat heivvolaš lanjat guktuid ásahusaide.

Jagi 2017 álggahedje Máhttodepartemeanta ja Sámediggi ságastallamiid ráđđehusa ođđa kulturdieđáhusbarggu oktavuođas.

Tråante 2017 ávvudeami doalut lágiduvvojedje olles vahku Troandimis guovvamánu 6. beaivvi birrasiid. Miehtá Sámi ge leat lágiduvvon ávvodoalut. Tråante 2017 lei Sámedikki, Davvi- ja Lulli-Trøndelága fylkkasuohkaniid ja Troandima suohkana gaskasaš ovttasbargoprošeakta. Doaibmit leat ruhtadan prošeavttaid, ja prošeavttat ožžo maiddái 1 milj. sturrosaš lassejuolludusa Gielda- ja ođasmahttindepartemeanttas ja 3 milj. ruvdnosaš juolludusa Kulturdepartemeanttas jagi 2016.

Sámi kulturmuittut leat dehálaččat identitehta- ja servodathuksemiidda ollu sámi báikkálaš servodagain. Kulturmuittut buktet oidnosii sámi kulturbirrasiid ja sámi leahkima, ja dat gaskkustit máhtuid ja dieđuid mat gullet sámi eallineavttuide, birgenstrategiijaide, resursageavaheapmái, oskkugovahallamiidda ja heivehallamiidda eanadahkii. Sámedikkis lea hálddašanovddasvástádus sámi kulturmuittuin. Jagi 2017 juolluduvvui 3,5 milj. ruvnnu sámi kulturmuitobargguide Dálkkádat- ja birasdepartemeantta bušeahta bokte. Regiovdnaođastusa oktavuođas, ja kulturmuitolága ođđa láhkaásahusa oktavuođas áigu Dálkkádat- ja birasdepartemeanta árvvoštallat sirdit válddi Sámediggái kulturmuitosuorggis, seamma láhkai go ođđa regiovnnaide ge.

Riikkaantikvára čađahii áigodagas 2012 – 2017 prošeavtta mas buot automáhtalaččat ráfáiduhttojuvvon, sámi visttit identifiserejuvvojedje ja registrerejuvvojedje. Sámediggi lea jođihan visteregistrerema prošeavtta ja lea ožžon ruđaid dan ulbmilii Riikkaantikvára bušeahta bokte. Sámediggi lea ožžon lasi ruđaid Riikkaantikváras čoahkkáigeassin ja gárvvistan dihtii visteregistrerema prošeavtta bohtosiid jagi 2018.

Dálkkádat- ja birasdepartemeanta ja Sámediggi ledje ovttaoaivilis das ahte rievdi 100-jagi rádjá man mielde sámi kulturmuittut automáhtalaččat ráfáidahttojuvvojit, ovddasguvlui lagaš boahtteáiggi sáhttá šaddat hástalussan. Departemeanta lea buktán ovdan dakkár nuppástuhttinevttohusa kulturmuitoláhkii ahte mearriduvvošii bissovaš ráfáiduhttináigi. Stuorradiggi galgá meannudit láhkaevttohusa jagi 2018.

2.4 Ealáhusovddideapmi, biras ja areála

Ráđđehusas lea áigumuš iežas politihkain láhčit vejolašvuođa árvoháhkamii ja barggahussii Norgga ekonomiija buot osiin. Jeløya-julggaštusas daddjojuvvo ahte ráđđehus áigu vuoruhit váikkuhangaskaomiid mat nannejit ođđahutkama ja ođđaásahemiid riikka buot osiin. Dasto daddjojuvvo ahte ráđđehus áigu ovddidit sámi ealáhusaid, maiddái mátkeealáhusaid ge, mat čatnasit sámi kultuvrii ja árbevirolaš sámi ealáhusaide.

Váikkuhangaskaomiidisguin váikkuha Sámediggi šaddui ja ovdáneapmái, earret eará vuođđoealáhusain, kulturealáhusain ja sámi mátkeealáhusain. Jagi 2017 juogadii Sámediggi buohkanassii 32,8 milj. ruvnnu iešguđet ealáhusulbmiliidda. Dan supmis juolludii Sámediggi 7,1 milj. ruvnnu doaibmabijuide mat galget váikkuhit vuođđoealáhusaid bisuheapmái ja ovdáneapmái. 5 milj. ruvnnu addojuvvojedje doaibmabijuide mat sáhttet dagahit ahte sámi dáidda- ja kulturvuđot bargosajit lassánit, ja 13,5 milj. ruvnnu fas addojuvvojedje doaibmabijuide mat galget buoridit gánnáhahttivuođa, gálvojođu ja rekrutterema duodjeealáhusas. Sámediggi juogadii maiddái 7,2 milj. ruvnnu doaibmabijuide mat galget ovddidit šláddjes ealáhusaid, árvoháhkama ja ođđaásahemiid.

Eanadoallo- ja biebmodepartemeanta ovddidii 2017 giđa Stuorradiggedieđáhusa 32 (Dieđ. St. 32 (2016 – 2017)) Boazodoallu – guhkes árbevierru – erenoamáš vejolašvuođat. Dieđáhusas digaštallojuvvojit strategiijat mat láhčet diliid nu ahte ealáhus buorebut galgá nákcet geavahit iežas potentiála ja vejolašvuođaid ulbmillaččat ja márkandiđolaččat.

Gažaldat boazodoallolága ollislaš geahčadeami birra maid Sámediggi buvttii ovdan iežas jagi 2017 jahkedieđáhusas, digaštallojuvvui ráđđádallamiin boazodoallodieđáhusa birra. Eanadoallo- ja biebmodepartemeantta oaivil lea leamaš ahte boazodoalloláhka ii galgga ollislaččat geahčaduvvot. Dat oaidnu ii leat rievdan dan rájes go dieđáhus biddjojuvvui ovdan. Čujuhuvvo Stuorradikki dieđáhusgieđahallamii, gč. Evttoh. 377 S (2016 – 2017). Lávdegotti eanetlohku ii miehtan unnitlogu evttohussii ollislaččat geahčadit boazodoallolága, ja das maiddái boazodoalu kollektiiva buhtadanovddasvástádusa.

Jeløya-julggaštusas daddjojuvvo ahte ráđđehus áigu bargat dan ovdii ahte Norgga-Ruoŧa boazogu-ohtunkonvenšuvdna vuolláičállojuvvo. Go jagi 1972 konvenšuvdna loahpai doaibmamis jagi 2005, de ii leat leamaš mii ge konvenšuvnnaid Norgga ja Ruoŧa rájá rasttideaddji boazodoalu hárrái. Šiehtadallojuvvon evttohusa leat riikkat jagi 2009 rájes digaštallan. Ruoŧa bealde leat čađahuvvon viiddis juridihkalaš ja ekonomalaš áššiid čielggadeamit. Geasset 2017 dieđihii Ruoŧŧa ahte sii eai sáhte dohkkehit konvenšuvnna dálá hámis, ja ahte riikkat galggašedje ain joatkit šiehtadallamiid. Norgga bealde leat biehttalan šiehtadallamis fas. Riikkain lea ain oktavuohta ja ulbmil oaččohit áigái konvenšuvnna.

Nussir ASA ozai Minerálahálddašeami direktoráhtas doaibmakonsešuvnna miessemánu 6. beaivvi 2016 veaikegávdnosa ruvkemii Fálesnuori suohkanis Finnmárkkus. Dakkár ruvke váikkuhivččii guovllu boazodollui. Ohcan sáddejuvvui gulaskuddamii geassemánus 2017. Maŋŋágo Sámediggi manai vuostá dohkkehit doaibmakonsešuvnna ohcama, de sáddejuvvui ášši Ealáhus- ja guolástusdepartementii gieđahallamii, gč. minerálalága § 17 viđat lađđasa gč. § 43 njealját lađđasa. Čađahuvvui geahčadanfinadeapmi guovllus ja konsultašuvdna guvttiin guoskevaš orohagain miessemánus 2018. Dasto lea Finnmárkkuopmodat eanaeaiggádin sádden ášši Gonagassii Gielda- ja ođasmahttindepartemeantta bokte, finnmárkolága § 10 njuolggadusaid vuođul.

Sámediggi ja Ealáhus- ja guolástusdepartemeanta sohpe jagi 2013 ráđđádallannjuolggadusaid hárrái mat galget leat guolástusáššiid várás. Sámediggi ja Ealáhus- ja guolástusdepartemeanta leat soahpan digaštallat bissovaš ráđđádallamiid jeavddalašvuođa oktilis regulerenmearrádusaid oktavuođas. Ulbmil lea gávnnahit Sámedikki ja departemeantta gaskasaš rutiinnaid mat sihkkarastet buoret vejolašvuođa daidda politihkalaš ráđđádallamiidda mat eai gula rutiinnalaš regulerenmearrádusaide. Ealáhus- ja guolástusdepartemeanta ráđđádallá áinnas ge Sámedikkiin mearradoalu birra, go guovdilis ášši gullá ráđđádallanšiehtadusa rájáid siskkobeallái. Dan hárrái lea departemeanttas leamaš gulahallan Sámedikkiin máŋgii jo.

Sámedikki jagi 2017 jahkedieđáhusas boahtá ovdan ahte Sámediggi lea evttohan eret cealkit iežas ráđđádallanšiehtadusa Norgga čázádat- ja energiijadirektoráhtain. Oljo- ja energiijadepartemeanta čujuha dasa ahte geatnegasvuohta ráđđádallat gusto beroškeahttá das ležžet go orgánain guovttebeallásaš šiehtadusat. Muhtun prinsihpat das mo ráđđádallamat Sámedikkiin galget dáhpáhuvvat, leat válddahallojuvvon Stuorradiggedieđáhusas 25 (Dieđ. St. 25 (2015 – 2016)) Fápmu nuppástussii čuoggás 15.4.3. Muđuid čujuhuvvo sámi vuoigatvuođalávdegotti ja ráđđádallangeatnegasvuođa evttohuvvon láhkanannema čuovvoleapmái, ja vel daidda rievdadusaide mat doppe leat árvaluvvon.

Ráđđehus áigu sihkkarastit stuorra boraspirešlájaide ceavzilis máddodagaid boraspiresoahpamuša mielde, ja seammás geahččalit vuolidit riidodási. Nu lea áigumuš oažžut nu viiddis doarjaga go vejolaš iežas boraspirehálddašeapmái. Boraspirehálddahusas lea alla gearggusvuohta vai lea vejolaš beaktilit jávkadit daid boraspiriid mat áitet dahkat stuorra vahágiid.

2.5 Bálvalusat ássiide

Ráđđehusa áigumuš lea sihkkarastit ovttadássásaš bálvalusfálaldagaid olles álbmogii, beroškeahttá ássiid geográfalaš, gielalaš ja kultuvrralaš duogážis. Sámediggi lea guovddáš gulahallanguoibmi stáhtalaš, guvllolaš ja báikkálaš eiseválddiide geain lea ovddasvástádus fálaldagaid doaimmahit sámi álbmogii.

Sámediggi oaččui jagi 2017 5,5 milj. ruvnnu juolludussan Dearvvašvuođa- ja fuolahusdepartemeantta bušeahtas. Juolludus gokčá Sámedikki hálddahuslaš goluid mat leat dearvvašvuođa ja sosiála ossodagas, ja dagaha ahte Sámediggi sáhttá buktit evttohusaid guovddáš eiseválddiide ja sáhttá gulahallat dearvvašvuođafitnodagaiguin. Ruđat gokčet maiddái doarjagiid iešguđetlágan prošeavttaid mat leat dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusain. Jagi 2017 jugii Sámediggi 3 milj. ruvnnu dakkár doarjjan.

Dearvvašvuođa- ja fuolahusdepartemeanta lea addán Dearvvašvuohta Davvi regionála dearvvašvuođafitnodahkii sierra ovddasvástádussan fuolahit ahte sámi álbmot oažžu seamma buriid dearvvašvuođa- ja fuollabálvalusaid go álbmot muđuid. Stuorradiggedieđáhusa 11 (Dieđ. St. 11 (2015 – 2016)) Nationála dearvvašvuođa- ja buohcceviessoplána mielde galgá Dearvvašvuohta Davvi regionála dearvvašvuođafitnodat fuolahit ain viidásat strategiijalaš spesialistadearvvaš-vuođabálvalusaid sámi álbmogii daid rájáid ja prinsihpaid siskkobealde mat bohtet ovdan plánas. Dearvvašvuohta Davvi regionála dearvvašvuođafitnodat lea bovden Sámedikki strategiijaplána barggu johtui bidjamii. Dasto leat Dearvvašvuohta Davvi regionála dearvvašvuođafitnodat ja Sámediggi vuolláičállán ovttasbargošiehtadusa mii galgá ain eambbo ovddidit dakkár spesialistadearvvašvuođabálvalusa mii sihkkarastá sámi álbmogii vuoigatvuođa oažžut seamma buriid dearvvaš-vuođabálvalusaid go álbmot muđuid.

Sámedikkiin lea jagi 2017 gulaskuddojuvvon bargamušdokumeantta hárrái mii lea regionála dearvvašvuođafitnodagaid várás jahkái 2018. Sohppojuvvui ahte regionála dearvvašvuođafitnodagat galget váikkuhit dasa ahte dearvvašvuođabálvalusat mánáide ja nuoraide mánáidsuodjalusas buoriduvvojit ain eambbo, nu ahte sámi mánáid gielalaš ja kultuvrralaš duogáš vuhtii váldojuvvo. Regionála dearvvašvuođafitnodagat galget maid álggahit doaibmabijuid mat buoridit sámi čohkkájeddjiid vejolašvuođa oažžut psykalaš dearvvašvuođasuodjalusa giddagasain.

Sámediggi lea máŋgga dilálašvuođas dovddahan ahte háliida sierra demeansaplána sámi álbmoga várás. Ráđđehusa Demeansaplána 2020 lea buot olbmuid várás geain lea demeansa ja sin oapmahaččaid várás beroškeahttá sin orrunbáikkis, agis, kultuvrralaš dahje gielalaš duogážis jna. Demeansaplána 2020 váldoprinsihpain okta lea ahte bálvalusain galgá olmmoš leat guovddážis. Juohke olbmo bálvalusfálaldaga hábmedettiin nappo galgá deattuhuvvot diehtu olbmo eallinhistorjjás, iešvuođas, kultuvrralaš duogážis, dearvvašvuođadilis ja vieruin, ja lassin vel dieđusge diehtu kognitiiva hedjoneamis maid demeansa dagaha.

Buohccisiiddaid ja ruovttubálvalusaid ovddidanguovddáš sámi álbmoga várás, Dearvvašvuođadirektoráhta ja gielddalaš demeansakoordináhtor barget ovttas heivehan dihtii demeanssa kártenreaiddu sámi álbmogii. Demeansaplána 2020 oanehis veršuvdna lea jorgaluvvon davvisámegillii. Diehtojuohkinfilbma demeanssa birra lea ráhkaduvvomin davvisámegillii.

Mánáid- ja dásseárvodepartemeanta bijai njukčamánu 31. beaivvi 2017 ovdan Prop. 73 L (2016 – 2017) Rievdadusat mánáidsuodjaluslágas (mánáidsuodjalusođastus). Dán barggu oktavuođas leat čađahuvvon ráđđádallamat Sámedikkiin.

Mánáid, nuoraid ja bearašdirektoráhta oaččui jagi 2017 doaibmamuššan čielggadit lea go dárbu ásahit gelbbolašvuođabirrasa sámi mánáidsuodjalusa várás. Seammás sii ožžo doaibmamuššan guorahallat lea go dárbu doaibmabijuide mat sihkkarastet sámi mánáid erenoamáš vuoigatvuođa fuolahit iežaset gielalaš ja kultuvrralaš duogáža, ja lea go dárbu álggahit doaibmabijuid háhkan dihtii eanet sámegielat biebmoruovttuid. Dát bargu čuovvoluvvo jagi 2018.

Mánáidsuodjaluslága lávdegoddi buvttii ovdan ođđa mánáidsuodjaluslága evttohusa čielggadusas NAČ 2016: 16. Evttohusa oasit mearriduvvojedje go Stuorradiggi gieđahalai Prop. 169 L (2016 – 2017). Láhkanuppástusat sáhttet veahkkin seailluhit sámi mánáid giela ja kultuvrra mánáidsuodjalusas. Mánáid- ja dásseárvodepartemeanta lea ráđđádallan Sámedikkiin dán barggu oktavuođas.

Njukčamánus 2017 Veahkaválddálašvuhtii ja traumáhtalaš stressii guoski riikkalaš máhttoguovddáš almmuhii raportta dan veahkaválddi ja traumáhtalaš streassa birra mii geavvá lagaš olbmuid gaskavuođain sámi guovlluin. Dát raporta lei dan barggu boađus maid Sámediggi ja Justiisa- ja gearggusvuođadepartemeanta vuolggahedje.

Ráđđehusa viiddidanplánas veahkaválddi ja illásteami birra (2017 – 2021) doalaha ráđđehus iežas áigumuš geahččalit háhkat eanet dieđuid veahkaválddi ja illásteami birra sámi guovlluin, earret eará dutkamiin. Áššáiguoskevaš departemeanttat čuovvolit dán ovttasráđiid.

Lagaš olbmuid gaskavuođaid veahkaváld-dálašvuođa vuosttildeaddji doaibmaplána (2014 – 2017) ii leat guston jagi 2017 maŋŋá. Justiisa- ja gearggusvuođadepartemeanta lea dál árvvoštallamin mo dan plána galggašii čuovvolit. Viidásat bargu veahkaválddálašvuođa vuosttildemiin lagaš olbmuid gaskavuođain galgá siskkildit doaibmabijuid mat leat sámi álbmoga várás.

Sámediggi oaččui jagi 2017 juolludussan 64 milj. ruvnnu Máhttodepartemeantta bušeahtas. Lassin Sámedikki váikkuhangaskaomiide máhtto-suorggis mat ledje 43,3 milj. ruvnnu stuoru, geavahuvvo juolludus máksit Sámedikki bajásšaddan- oahpahusossodaga hálddahuslaš goluid. Jagi 2017 juogadii Sámediggi earret eará 15,8 milj. ruvnnu mánáidgárdedoarjjan, 21 milj. ruvnnu oahpponeavvuide ja 3 milj. ruvnnu rekrutteremii sámi alit ohppui ja dutkamii. Máhttodepartemeantta juolludus galgá leat mielde ruhtadeamen oahpahusulbmiliid Sámedikkis, ja dasa gullet maid oahpponeavvuid ráhkadeapmi ja buvttadeapmi sámi ohppiid várás. Dán rámma siskkobealde galgá Sámediggi árvvoštallat man ollu ruđat galget geavahuvvot oahpponeavvuid ráhkadeapmái sámi ohppiid várás.

Vuođđoskuvlla ja joatkkaskuvlla fágaođasteami oassin mearriduvvui jagi 2017 ođđa oppalaš oassi oahppoplánaide (Bajimus oassi – vuođđooahpahusa árvvut ja prinsihpat). Oahppoplánaid bajimus oassi biddjojuvvo doibmii oktanaga fágaid ođđa oahppoplánaiguin jagi 2020. Sámedikki ja Máhttodepartemeantta buori ja ovdáneaddji ovttasbargguin lea lihkostuvvan soahpat geatnegahtti árvodokumeantta hárrái mii lea norgalaš ja sámi oahpahussii oktasaš. Dokumeanttas čujuhuvvo earret eará dasa ahte sámi kulturárbi lea Norgga kulturárbbi oassi, ja man birra buohkat geat ožžot oahpahusa galget beassat oahppat. Viidáseappot daddjojuvvo ahte «Sámi skuvla galgá láhčit dasa vejolašvuođa ahte oahppit ožžot oahpahusa man vuođus leat sámi árvvut ja sámi giella, kultuvra ja servodateallin. Ulbmilparagráfa árvvut leat maiddái sámi árvvut ja gustojit sámi skuvllas. Dehálaš lea ahte sámi skuvllas lea oppa sápmái gullevaš perspektiiva ja álgoálbmotperspektiiva, ja dehálaš lea deattuhit dakkár ávnnaslaš ja vuoiŋŋalaš kulturárbbi nugo árbemáhtu ja -dieđu, duoji/duojev/duedtiem, ja sohka- bearašgaskavuođaid». Fágaid várás galget ráhkaduvvot bálddalaš ja ovttadássásaš oahppoplánat mat galget geavahuvvot sámi vuođđooahpahusas.

Čielggadusas NAČ 2016: 18 Váibmogiella evttohuvvojit viiddis rievdadusat mánáidgárdeláhkii. Nuppástuhttinárvalusat bohciidahttet gažaldagaid maid lea dárbu čielggadit dárkileappot.

Stuorradiggi lea gohččon ráđđehusa árvvoštallat galggašii go leat geatnegasvuohta addit mánáidgárdefálaldaga sámegillii go leat unnimusat logi máná gielddas mat dan háliidit, ja gielddain ge mat leat olggobealde sámegiela hálddašanguovllu, gč. Prop. 1 S (2013 – 2014) rievdadusa. Máhttodepartemeanta áigu čuovvolit ášši dalle go dat čuovvola raportta NAČ 2016: 18 Váibmogiella.

Ráđđehus áigu, ovttasráđiid Sámedikkiin, arvvosmahttimiin oaččohit johtui máŋggalágan doaibmabijuid ja nu nannet barggu sámegiela ovddidemiin. Ovttasbargu lea jođus gelbbolašvuođa- ja rekrutterendoaibmabijuid hárrái, ja dasa gullá maid ođasmahttojuvvon gelbbolašvuođastrategiija áigodahkii 2018 – 2022 mii biddjojuvvui ovdan čakčat 2017. Stuorradiggi lea muđuid dáhtton ráđđehusa evttohit rievdadusaid mánáidgárdeláhkii mat sihkkarastet ahte bargit almmolaš ja priváhta mánáidgárddiin hálddašit dárogiela, ja ahte bargit sámi mánáidgárddiin hálddašit sámegiela. Dán čuovvola departemeanta iežas láhkabarggus go čuovvola raportta NAČ 2016: 18 Váibmogiella.

Ođđa rámmaplána mánáidgárddi sisdoalu ja doaibmamušaid várás mearriduvvui cuoŋománu 24. beaivvi 2017, ja dat galgá doaibmagoahtit mánáidgárdejagi 2017 – 2018 álggu rájes. Máhttodepartemeanttas lea leamaš ovdáneaddji ovttasbargu Sámedikkiin rámmaplána bargguin. Ráđđádallan čađahuvvui ja soahpan ođđa rámmaplána hárrái lihkostuvai cuoŋománus 2017. Ođđa rámmaplána lei válmmaš davvi-, julev- ja lullisámegillii go mánáidgárddit doaibmagohte borgemánus 2017. Oahpahusdirektoráhtas lea ovddasvástádus bidjat doibmii mearriduvvon rámmaplána.

Sámi giellalávdegoddi dovddaha raporttastis NAČ 2016: 18 Váibmogiella fuolastuvvama go lea nu heajos rekrutteren sámi alit ohppui. Erenoamáš dárbu lea nannet ohppiid háhkama oahpaheaddjiohppui. Rekrutterenbargu gáibida máŋgga doaibmi viiddis ovttasbarggu. Máhttodepartemeanta, Gielda- ja ođasmahttindepartemeanta, Sámi allaskuvla ja Sámediggi bovdejedje danne bargobádjái mii lágiduvvui geassemánus 2017 gielddaid, fylkkagielddaid, universitehtaid ja allaskuvllaid várás. Universitehta- ja allaskuvlaráđđi čuovvola dán barggu ulbmillaš doaibmabijuiguin. Juovlamánu 7. beaivvi 2017 lágiduvvui bargobádji Guovdageainnus ohppiid háhkama birra sámi oahpuide ja sámegiela oahpuide masa serve universitehta- ja allaskuvlaásahusaid, Sámedikki, Gielda- ja ođasmahttindepartemeantta ovddasteaddjit, skuvlajođiheaddjit, oahpaheaddjit ja oahppit geat vázze joatkkaskuvlla.

Ráđđehus álggahii jagi 2017 reviderejuvvon nationálabušeahtas guokte gáhččodoaibmabiju vai dohkkehuvvon oahpaheddjiid oassi lassánivččii. Ortnegat sáhttet maid movttiidahttit eanet sámegielalaš studeanttaid válljet sámi oahpaheaddjioahpu. Nubbi ortnet háhká dohkálaš oahpaheddjiid bargat Finnmárkku fylkka ja Romssa fylkka doaibmabidjoguovllus, 20 000 ruvdnosaš jahkásaš oahppoloatnageahpádusain. Nubbi ortnet meark-kaša ahte sii guđet álget viđajahkásaš oahpaheaddjiohppui čakčat jagi 2017 dahje dan maŋŋil, ja geat barget unnimusat golbma jagi oahpaheaddjin oahpu maŋŋá, sáhttet oažžut loatnageahpádussan gitta 160 000 ruvnnu rádjai. Vuosttamustá namahuvvon ortnet gusto dassá go nubbi ortnet doaibmagoahtá, oahpaheaddjioahpu čađahan oahpaheddjiid várás.

Ráđđehus lea jagi 2018 juolludan oktiibuot 2,5 milj. ruvnnu lullisámegiela ja julevsámegiela ja kvenagiela oahpaheaddjiáŋgiruššamii. Oahpahusdirektoráhta lea ožžon doaibmamuššan ovddidit ortnega. Ulbmiljoavkun leat dat oahpaheaddjit geat jo barget skuvllas, muhto geain váilu gelbbolašvuohta, ja geat ohcet oahpaheaddjiohppui mii lea vuođđoskuvlla várás. Nord universitehta lea jo ovddideamen oahpaheaddjioahpu lullisámi- ja julevsámi fálaldagaid. Áŋgiruššan boahtá dan guovtti gáhččodoaibmabiju lassin maid ráđđehus čađahii jagi 2017 reviderejuvvon nationálabušeahtas ja maiddái lassin ortnegii mas dat studeanttat ožžot 50 000 ruvnnu rádjai loatnageahpádussan geat čađahit 60 oahppočuoggá dahje eanet sámegielas iežaset oahpaheaddjioahpu oassin dahje dan lassin. Sámediggi hálddaša maid sierra stipeandaortnega mii lea alit oahpu várás. Stipeandaortnega ulbmil lea oahpahit eanet mánáidgárde- ja vuođđoskuvlaoahpaheddjiid geain lea sámegiela ja sámekultuvrra gelbbolašvuohta.

Sámi allaskuvla oaččui jagi 2017 200 000 ruvnnu rekrutterendoaibmabijuide. Nord universitehta ja Romssa universitehta – Norgga árktalaš universitehta ožžo vel lassin 3,25 milj. ruvnnu rekrutteren- ja gealbudandoaibmabijuide jagi 2017. Ruđat eai leat merkejuvvon sámi oahpuide, muhto guktot ásahusat fállet sámegiela lohkamiid mat heivejit leat oahpaheaddjioahpu oassin.

Oktiibuot golbma čoahkkima dollojuvvojedje Sámedikkiin dieđuid juohkin dihtii barggu birra stuorradiggedieđáhusain mii lea alit oahpu kvalitehta birra. Sámediggi čuvgejuvvui árrat dieđáhusa bargoproseassa birra čoahkkimis ođđajagemánu 2016. Dasto oaččui Sámediggi borgemánus 2016 diehtit man guhkás bargu lea joavdan ja mii váldolahkanemiid dieđáhusas lea. Sámediggái buktojuvvojedje ovdan dieđáhusa váldosisdoallu ja doaibmabijut ođđajagemánus 2017.

2.6 Ráđđádallamat

Stáhtalaš eiseválddiid ja Sámedikki gaskasaš ráđđádallamiid bargovuogit lea dain deháleamos rámmavuogádagain okta mat sihkkarastet sápmelaččaide álbmotrievttálaš vuoigatvuođa searvat áššiide mat sidjiide gusket.

Gielda- ja ođasmahttindepartemeanta lea ovttamielalaš Sámedikkiin das ahte ráđđádallamiid bargovuogit leat nannen stáhtalaš eiseválddiid ja Sámedikki gaskasaš ovttasdoaimma ja ovttasbarggu.

Gielda- ja ođasmahttindepartemeanta neavvu stáhtalaš eiseválddiid ráđđádallanortnega birra. Čakčat jagi 2017 lágidii Gielda- ja ođasmahttindepartemeanta seminára ráđđádallanortnega birra departemeanttaid ja dan vuollásaš orgánaid várás. Giđđat jagi 2018 lágidii Sámediggi sullasaš seminára Sámediggi bargiid várás. Guktot seminárat lágiduvvojedje nu ahte Sámediggi ja departemeanttat besse lonohallat vásáhusaideaset.

Sámedikki jagi 2017 jahkedieđáhusas lea Sámediggi, nugo jagi 2016 ge, ráhkadan visogova čađahuvvon ráđđádallamiin. Gielda- ja ođasmahttindepartemeanta ii kommentere bođu logahallamiid Sámedikki visogovas.

2.6.1 Ráđđádallanvugiid geavaheapmi

Šiehtadus stáhtalaš eiseválddiid ja Sámedikki gaskasaš ráđđádallanvugiid hárrái vuolláičállojuvvui miessemánus 2005. Ráđđádallamat galget leat duođalaččat ja galget čađahuvvot ovttamielalašvuođa ulbmiliin. Váldovásáhus lea ahte ráđđádallamat dađistaga čađahuvvojit buorebut. Sihke Sámediggái ja eiseválddiide lea ávkkálaš ahte sii ovttasráđiid geahččalit soahpat áššiin mat sáhttet guoskat sámiid beroštumiide. Ráđđehus oaidná ahte ráđđádallama bargomeanut leat dagahan ahte sámi servodaga dili ja dárbbuid áddejupmi lea buorránan.

Eiseválddiin lea geatnegasvuohta ráđđádallat Sámedikkiin go lea áigumuš mearridit ođđa lágaid dahje álggahit hálddahuslaš doaibmabijuid mat njuolgga sáhttet váikkuhit sámiid beroštumiide. Go čielggaduvvo dan birra váikkuhuvvojit go sámiid beroštumit ja mo dat váikkuhuvvojit, de lea dehálaš ahte guoskevaš eiseváldi ja Sámediggi bures gulahallet. Eiseválddit atnet dehálažžan Sámedikki árvvoštallama das mo áššit njuolgga sáhttet čuohcat sámiide ja sámi beroštumiide, nu ahte čuožžila ráđđádallangeatnegasvuohta.

Mávssolaš lea buorre gulahallan Sámedikkiin dakkár ge áššiin main ii leat ráđđádallangeatnegasvuohta. Máŋga departemeantta leat ásahan bissovaš deaivvadandilálašvuođaid Sámedikkiin. Dákkár bistevaš deaivvadeamit dagahit sihke Sámediggái ja departemeanttaide ávkkálaš oaivillonohallama ja nannejit departemeanttaid ja Sámedikki ovttasbarggu.

Sámi vuoigatvuođalávdegoddi lea almmolaš čielggadusas NAČ 2007: 13 Ođđa sámeriekti evttohan sierra lága áššemeannudeami ja ráđđádallamiid birra. Ráđđehus lea ráđđádallan Sámedikkiin ja Norgga Boazosápmelaččaid Riikkaservviin Sámi vuoigatvuođalávdegotti árvalusa čuovvoleami birra. Ráđđehusa áigumuš lea nannet ráđđádallangeatnegasvuođa sámelága sierra kapihttalis. Jus Sámedikki dievasčoahkkin lea miehtan evttohussii, de ovddida ráđđehus proposišuvnna Stuorradiggái ovdal geasi 2018.