Ceavzilvuođa- ja nuppástuhttinossodat

Dálkkádat- ja birasdepartemeanta

Ossodaga ovddasvástádussii gullá ovddidit dálkkádat- ja biraspolitihka, ekonomalaš ovdáneapmi ja ruoná nuppástus. Ossodat ovddasvástida trohpalaš arvevuvddiid ja multilaterála bargguid.

Ossodaga čuovvovaš sekšuvnnat:

  • Ossodatčállingoddi

    Sekšuvdna ovddasvástida stáhtabušeahta, ekonomiijastivrejumi, doarjjahálddašeami, raporterendoaimmaid, rehketdoalu loahpaheami stáhtarehketdoalu oktavuođas ja doaibmaplánabargguid mat gusket Ceavzilvuođa- ja nuppástusossodaga bargosuorgái. Sekšuvdna lea mielde Birasdirektoráhta etáhtastivremis. Sekšuvdna veahkeha dan lassin jođihanáššiin ja koordinere ollu hálddahuslaš áššiid olles ossodaga ovddas.

  • Dálkkádat- ja vuovdesuorgi

    Dan suorggis čađahuvvojit iešguđetlágan doaimmat bissehan dihte trohpalaš arvevuvddiid čuollama, ee. leat ásahuvvon bilaterála ovttasbargu stuorámus arvevuovderiikkaiguin, multilaterála doaimmat, doarjja siviilaservodatorganisašuvnnaide ja ovttasbargu ealáhuseallimiin oažžut sadjái gávpeovttastusaid mat eai geavat arvevuvddiid gálvobuvttadeamis.

  • Ruoná nuppástuhttinsekšuvdna

    Oktavuohta ekonomalaš ovdáneami ja ruoná nuppástusa gaskkas ja sirkulára-ekonomiija leat sekšuvnna doaimma rámman. Sekšuvnna golbma váldosuorggi: energiijanuppástus, ceavzilis ealáhuseallin ja ceavzilis ruhtadeapmi. Sekšuvdna ovddasvástida ENOVA ja koordinere vearro- ja divatáššiid, CBAM, dálkkádatriskkaid, almmolaš sisaoastimiid, vuoiggalaš nuppástusa, dálkkádatsearvevuođa, ruoná industriijaloktema, dálkkádatlávdegotti 2050, dálkkádatseasti investerenlávdegotti, energiijakommišuvnna čuovvuleami, OECD bargojoavkkuid jna.

  • Máhtto- ja globálasekšuvdna

    Sekšuvdna koordinere ja jođiha doaimmaid mat gusket máhtolašvuhtii, dutkamii ja alitohppui olles departemeantta ovddas. Dan lassin bargá sekšuvdna rasttideaddji, riikkaidgaskasaš birasovttasbargoprošeavttaiguin ja biologalaš šláddjivuođa konvenšuvnnain, ceavzinmihtuid birasdimenšuvnnain, OECD ja ON birasprográmmain (UNEP).