Ráđđehus juolluda miljárda sturrosaš elrávdnjepáhka

– Mis lea dál erenoamáš dilli mii gáibida erenoamáš doaibmabijuid. Lean ilus go mii odne sáhttit almmuhit buriid ja ulbmillaš doaibmabijuid mat veahkehit dábálaš olbmuid birget elrávdnjeroasus. Dat lea beaktilis vuohki veahkehit olbmuid geat dál leat erenoamáš duođalaš dilis, dadjá stáhtaministtar Jonas Gahr Støre.  

Juohke dállodoallu oažžu doarjaga elrávdnjegeavahusa mielde, man alimus mearri lea  5000 kwt mánnui. Ortnet gusto juovlamánu 2021 rájes gitta njukčamánu 2022 lohppii, ja ortnega hálddašit elrávdnjefitnodagat. Ráđđehus áigu dán ášši ovddidit Stuoradiggái proposišuvdnan nu johtilit go vejolaš.

Ortnet boahtá lassin eará almmuhuvvon doarjagiid; nu go ássandoarjjaortnet ja doarjja studeanttaide.

– Dat mearkkaša ahte sullii vihtta miljárdda kruvnnu juolluduvvo veahkehit olbmuid máksit iežaset elrávdnjerehkegiid. Dan lassin unniduvvo eldivat, ássandoarjja lassána ja  doarjja studeanttaide maid lassána. Min mielas lea leamaš dehálaš ovddidit deaivilis ortnegiid, go ná ollu ruhta galgá geavahuvvot. Mii háliidat ahte buohkat galggašedje beassat ráhkkanit juovllaide buriin mielain, orošit dal galbma viesus, ásodagas dahje boandadálus, dadjá  ruhtadanministtar Trygve Slagsvold Vedum.   

Ortnet doaibmá dainna lágiin ahte buhtadussupmi gessojuvvo elrávdnjerehkegis jos elrávdnjehaddi goargŋu meareheamit. Jos gaskamearálaš elrávdnjemárkanhaddi mánnosaččat lea eanet go 70 evrre juohke kwt ovddas, de buhtada stáhta beali dan hattis mii lea 70 evrre/kwt. bajábealde.  Supmi maid stáhta buhtada gessojuvvo elrávdnjerehkegis mii boahtá elrávdnjefitnodagas. 

– Dállodoalut ožžot dál rehkega mas elrávdnjegolut buhtaduvvojit jos elrávdnjegolut leat erenoamáš allat. Vuosttaš geasus dahkkojuvvo juo ođđajagimánus, go juovlamánu elrávdnjerehket galgá máksojuvvot. Ortnet boahtá ávkin buot dábálaš olbmuide Norggas, dadjá oljo- ja energiijaministtar Marte Mjøs Persen.

Ortnet lea hábmejuvvon nu ahte ain galgá gánnehit seastit elrávnnji.    

Elrávdnjedoarjja dállodoaluide lea oassi stuorit doarjjapáhkas, man ulbmil lea  elfápmogeavaheddjiid veahkehit. 

Dieđut ortnega birra:

Jos gaskamearálaš spothaddi ovtta mánus lea eanet go 70 evrre juohke kwt ovddas, de veahkeha stáhta máksit dállodoaluid elrávdnjegoluid.

Norgga elfápmovuogádat lea juhkkojuvvon viđa haddeguvlui. Dan haddeguovllu spothaddi  gosa dállodoallu gullá, biddjojuvvo vuođđun rehkenastit doarjjasturrodaga.   

Stáhta buhtada beali elrávdnjehattis mii lea 70 evrre/kwt bajábealde ja elrávdnjegeavahusa,  man alimus mearri lea 5000 kWh:ii mánnui. Buhtadussupmi máksojuvvo beroškeahttá dállodoalu elrávdnjesoahpamušas.  

Ovdamearkkat:

Jos ásat sierra dálus ja geavahat 3280 kWh juovlamánus, de oaččut ortnega bokte 1025 kruvnnu sturrosaš doarjaga dan mánu ovddas. Jos ásat ásodagas ja geavahat 1336 kWh juovlamánus, de oaččut 418 kruvnnu doarjaga. Meroštallamis leat geavahan Lulli-Norgga elfápmohattiid mat gustojit juovlamánus, 120 evrre juohke kWh ovddas.

Doarjja rehkenastojuvvo dállodoaluid mánnosaš elrávdnjegeavaheami vuođul ja iešguđet haddeguovlluid hattiid ektui.

Ráđđehusa elrávdnjepáhka deháleamos doarjagat

• Njuolggodoarjja elrávdnjegeavaheddjiide gokčat elrávdnjegoluid: Sullii 5 miljárdda kruvnnu (oktan lassiárvodivadiin).
• Unnit el-divat: 2,9 miljárdda kruvnnu.
• Ássandoarjja: 1500 kruvnnu mánnosaččat juohke dállodollui juovlamánu rájes gitta njukčamánnui. Jos dállodoalus leat eanet olbmot, de galgá sidjiide máksojuvvot 150 kruvnnu.
• Doarjja studeanttaide: 3000 kruvnnu sturrosaš lassidoarjja studeanttaide, mas 1200 kruvnnu addojuvvo stipeandan. 190 miljovnna kruvnnu.
• ENØK-doaibmabijut Enova bokte: 100 miljovnna kruvnnu.
• Buhtadit gielddaid liigegoluid ekonomalaš sosiálaveahki geažil. 100 milj.kruvnnu.

Ráđđehus lea dan lassin váldán oktavuođa elrávdnjefitnodagaiguin ja jearran lea go vejolaš viiddidit máksinmaŋidanortnega vai eanebut sáhttet ohcat máksinmaŋideami.