800 miljovnna buvttadanvátnivuođa ortnegii

Juolludemiid lassáneapmi lea maiddái daningo ráđđehus diibmá buoridii boanddaide ortnega go ásahii ođđa máksomeriid ja loktii ráji maksimála doarjagii go buvttadusvátnivuohta šaddá.

– Dálkkádatdilálašvuođat leat rievdan, ja lea váttis sihkkarastit dan vuostá. Ollu boanddat šadde diibmá hui váttis dillái, go lei leamaš gáibideaddji áigodat goikkádagain ja dasto bođii ollu njuoskkádat ja dulvi. Buvttadanvátnivuođaortnet leat dehálaš, ja galgá veahkehit unnidit boanddaid ekonomalaš vahágiid, dadjá eanandoallo- ja biebmoministtar Geir Pollestad (Gb).

Gearggusvuođarádju biebmogortnit   

Ráđđehus evttoha ovtta miljárdda ruvdnosaš diŋgonfápmudusa, vai biebmogortni gearggusvuođaráju álggaheapmi sáhttá álggahuvvot 2024 čavčča. Bajásráhkadus galgá dahkkot dađistaga, 15000 tonna gortniin jahkái, vai Norggas 2029 rádjái lea gearggusvuođarádju mii vástida golmma mánu golaheami.

– Biebmogortni gearggusvuođaráju bajásráhkadusas lea sáhka ráhkkanit dasa mii lea jáhkkemeahttun. Rádju šaddá earenoamáš dorvun jus gártet stuora ráfehisvuođat internationála gávpevuogádagain, lotnolagaid vátnivuođain nationála buvttadeamis, dadjá Pollestad.  

Doarjja Dyrsku’n:ii

Ráđđehus evttoha juolludit 3 miljovnna ruvnno Dyrsku’n:ii Telemárkkus. Dyrsku’n lea nationála arena ja čoahkkananbáiki buohkaide geat beroštit Norgga biebmobuvttadeamis, gávpedoaimmain, eanandoalus, vuovdedoalus, báikkálaš biepmuin ja mátkeealáhusain.

– Dyrsku’n lea riikka deháleamos čájáhusláse eanandollui ja giliárvvuide. Dalle go Dyrsku`n álggahuvvui 1866:s, de dat lei oassin eiseválddiid barggus buoridit biebmohivvodaga. Bb/Gb- ráđđehusa mihttomearri lea lasihit biebmohivvodaga 25%:in 2030 rádjái. Dyrsku`n lea dehálaš oassi dán áŋgiruššamis, ja oažžu danin 3 miljovnna ruvnno reviderejuvvon bušeahtas, dadjá Pollestad.

Ávkkástallanárvvolaš fuođđut

Ráđđehus lea mearridan ahte jahkedoaimmat ja barggut mat gullet ávkkástallanárvvolaš fuođđoresurssaide sirdojit Birasdirektoráhtas Troandimis Eanandoallodirektoráhttii Steinkjeras. Ovddasvástádusa rievdadeamit galget plána mielde doibmiibiddjot ođđajagimánu 1. b. 2025 rájes, ja dagahit nuppástuhttingoluid maid gokčojuvvojit ruđaid ođđasit juohkimiin.  Juolludanevttohus lea 10 miljovnna ruvnno. Ruđat galget veahkehit sirdit ávkkástallanárvvolaš fuođđuid hálddašanbargguid vai riikka ollu bivdit galget nu unnán das mearkkašit go vejolaččat. Dát leat barggut nugo fuođđofoanda, sarvvafuođđoregisttar ja bivdiidregisttar.

– Ráđđehus háliida hukset nanu gealbobirrasiid miehtá riikka ja háliida dássedit juogu almmolaš bargosajiin gávpogiin ja doares beliin. Ávkkástallanárvvolaš fuođđuid sirdin Eanandoallodirektoráhttii ja Steinkjerii, ordne dili bures vai mii sáhttit oaidnit ávkkástallanárvvolaš fuođđuid hálddašeami oktavuođas eanandoalu eará gaskaomiiguin ja resursavuođuin, dadjá Pollestad.

Čuovvula Fovsse soabahanšiehtadusaid

Ráđđehus galgá, gulahaladettiin boazodoaluin, čuovvulit barggu gávdnat lassiareála Fovsse-orohahkii. Dát lea stuora bargu masa servet olu oasálaččat, ja dál várrejit resurssaid čuovvulit stáhta geatnegasvuođaid.

Ráđđehus čuovvula boazodoalu ja energiija doaibmapáhka mii ovdanbiddjui juovlamánu 20. b. 2023. Dál evttohuvvo juolluduvvot 10 milj. ruvnno 2024:s sirdit oasáža jahkásaš bieggafápmobuvttadusas, mii lea 0,1 evrre/kWt, siiddaide ja orohagaide maidda bieggafápmorusttet čuohcá. Evttohuvvo maid lasihit juolludeami čuovvulit daid doaibmabijuid Eanandoallo- ja biebmodepartemeantta suorggis mat eai leat čuovvuluvvon 2024/2025 Boazodoallošiehtadusas. Reviderejuvvon nationálabušeahta evttohuvvon juolludeamit mat gusket boazodollui dahket 13,5 miljovnna ruvnno.

– Lea dehálaš sihkkarastit boazodollui buoremus eavttuid ealáhusa doaimmaheapmái. Dása maid gullá ahte mii čuovvulit Fovse-ášši. Reviderejuvvon bušeahtta lea danin dehálaš vai dán áigumuša joksá, dadjá Geir Pollestad.