Ovttaseallinloahpaheapmi ja soabahus

Earráneapmi

Beallalaš gii ii šat hálit joatkit ovttaseallima sáhttá fylkkamánnis ohcat earráneami. Jagi maŋŋá sierrananáiggi sáhttiba goappašagat ohcat fylkkamánnis earráneami. Náittosguoimmit geat fárrejit guovtti sadjái ja eaba leat sierranan, sáhttiba ohcat fylkkamánnis earráneami guokte jagi maŋŋá go ovttaseallin loahpahuvvui.

Beallalaččat geainna leat oktasašmánát vuollel 16 jagi ferteba boahtit soabahussii ovdal go ohcaba sierraneami dahje earráneami.  Náittosguoibmi sáhttá gáibidit earráneami jos beallalaš mieleavttus lea geahččalan goddit su dahje mánáid, dahje dáhtolaččat lea illástan sin. Seamma gusto jos náittosguoibmi nu láhtte ahte dákkár láhttenvuohki dagaha garra balu.  Náittoslága § 23 mearrádus addá lobi gáibidit earráneami duomu bokte almmá sierraneami dahje ovttaseallinloahpaheami. Dalle ii leat dárbu soabahussii ovdalgihtii.

Bákkolaš náittosdilli ja bigamisttalaš náittosdilli

 Beallalaččat sáhttiba goappašagat čuoččáldahttit ášši ja gáibidit bákkolaš viháheami lobiheapmin ja oažžut njuolgga earráneami. Áššečuoččaldahttin galgá dahkkot 6 mánu siste maŋŋil go beallalaš lea bággodilis beassan eret. Jos lea vássán eanet go 5 jagi dan maŋŋá go oasehasat náitaleigga, de eaba sáhte čuoččaldahttit ášši man vuođđun livčče bákkolašvuohta, ja dalle ferteba ohcat sierraneami.

Jos lea čađahuvvon bigamiijanáittus sáhttiba goappaš beallalaččat gáibidit dan loahpahuvvot. Jos ii goabbáge gáibit ovddidit loahpahanášši, de fylkkamánni čuoččáldahttá ášši loahpahit maŋimuš náittosdili.

Soabahus ja váhnenovttasbargu

Ulbmil soabahusain lea ahte veahkehit váhnemiid šiehtadallat orrunbáikki ja ovttastallama ovttaseallinloahpaheami maŋŋá. Náitalan ja elošteaddji váhnemiidda vuollel 16 jahkásaš mánáiguin geat  fárrejit goabbat sadjái ja váhnemiidda geat árvvoštallet čuoččáldahttit ášši duopmostuoluid ovdii fállojuvvo gitta 7 diibmosaš nuvttá soabahus. Sii leat geatnegahtton boahtit diimmu soabahussii.

Bearašsuodjaluskantuvrraid soabahalliid ja muđui eará soabahalliid váldobargun lea veahkehit váhnemiid hábmet čálalaš šiehtadusa váhnenovddasvástádusas, gos mánná galgá orrut bissovaččat ja ovttastallama. Soabahusas galgá deattuhit ahte ortnet galgá mánnái buoremus. 

Jos lea dáhtu eanet ollislaš veahkkái, de sáhttet váhnemat maid geavahit bearašsuodjaluskantuvrraid eará fálaldagaid, nugo veahki buoridit váhnenovttasbarggu, terapiija ja ságastallanjoavkkuid sihke váhnemiidda ja mánáide.  Dása ii dárbbaš čujuheapmi, ja veahkkefálaldagat leat nuvttá.

Eanet dieđuid soabahusortnega ja bearašsuodjalusa fálaldagaid, ja gos kantuvrrat gávdnojit geográfalaččat, gávnnat Mnbossodaga (Bufetat) neahttasiidduin.

Mánáid juogadeapmi

Máná buoremus galgá mearrideaddjin váhnenovddasvástádusa šiehtadussii ja mearrádussii, gos mánná galgá orrut bissovaččat ja ovttastallan. Mii mánnái lea buoremus juohke ovttaskas áššis galgá mearriduvvot ollislaš árvvoštallama vuođul. Lea láhkavuođustuvvon ahte máná oaivilat galget deattuhuvvot árvvoštallamis, geahča mánáidlága § 31.

Go árvvoštallá mii mánnái lea buoremus, de lea riektegeavahusas muhtun áššiid deattuhan eanet go earáid árvvoštaladettiin gos mánná galgá orrut bissovaččat. Áiggi badjel sáhttá namuhit áššiid nugo máná oaivilat, nu buorre váhnenoktavuohta go vejolaš, riskkat birasmolsumis, dovddut goappašat váhnemiidda, stáđis ruovttudilli ja fuolahusvejolašvuođat boahtteáiggis.  

Mánáidláhka § 43 nubbi lađas mudde ovttastallama viidodaga.  Dás deattuhuvvo ahte váhnemat ieža galget šiehtadit ovttastallama dan vuođul maid sii oaivvildit lea mánnái buoremus. Jos mánná lea badjel 7 jagi de ferte mánáidlága § 31 vuođul  máná oaiviliid váldit vuhtii, muhto maiddái nuorat mánáid galgá guldalit jos sii nákcejit ovdanbuktit iežaset oaiviliid. Go mánná lea 12 jagi boaris de galgá garrasit deattuhit máná oaiviliid. Almmatge ii leat nu ahte mánná beassá ieš mearridit das rájes. Sáhttet leat eará sivat maid ferte eanet vuoruhit. Ovttastallanšiehtadusas dahje mearrádusas galgá deattuhit oktavuođaid goappašiid váhnemiidda, máná agi, mátkegaskkaid váhnemiid gaskka ja muđui máná oaiviliid.

Jagi 2010 rájes doaibmagođii nu gohčoduvvon “viiddiduvvon ovttastallanvuoigatvuohta” gos váhnemat ieža válljejit dahkat dákkár šiehtadusa. Maiddái lea mearriduvvon 6 vahkkosaš gulahallangeatnegasvuohta sihke fástaorruváhnemii ja ovttastallanváhnemii jos váhnemat fárrejit.  Máná vuhtii váldimis lea dehálaš ahte váhnemat deattuhit máná dárbbuid ja ovttasbarggu váhnenvuođas. Dutkan čájeha ahte joatkevaš garra soabatmeahttunvuođat váhnemiid gaskka sáhttet vahágahttit máná. Bearašsuodjalus sáhttá leat heivvolaš ásahus gos sáhttá veahki ja oaivadeami oažžut mo dahkat šiehtadusaid ja mo čađahit váhnenovttasbarggu maŋŋil ovttaseallinloahpaheami.