Rasisma ja vealaheapmi čearddalašvuođa, oskku ja eallinoainnu geažil

Ráđđehus áigu nannet dásseárvvu ja buoridit suodjalusa vealaheami vuostá buohkaide. Dakkár servodat mas ii lea vealaheapmi, lea eaktun dásseárvui ja ovttalágan vejolašvuođade. Dasa dárbbašuvvo nana ja čielga láhkaortnet mii eastada vealaheami čearddalašvuođa, oskku ja eallinoainnu geažil.

Dásseárvvu ovddideapmi ja vealaheami eastadeapmi galget leat mielde buot politihkkasurggiin ja hálddašandásiin. Kultur- ja dásseárvodepartemeanta galgá oktiiordnet dán barggu. Dattetge lea buot departemeanttain iehčanas ovddasvástádus dásseárvvu ovddideamis iežaset surggiin. Mánáid-, nuoraid- ja bearašdirektoráhtas lea ovddasvástádus čuovvulit direktoráhtabargamušaid hehttemis vealaheami čearddalašvuođa, oskku ja eallinoainnu geažil.

ON nállevealahuskonvenšuvdna

ON konvenšuvdna buotlágan nállevealaheami heaittiheami birra gieldá vealaheami náli, liikeivnni, sohkaduogáža dahje nationála dahje čearddalaš duogáža geažil.

ON váldočoahkkin dohkkehii konvenšuvnna juovlamánu 21. b. 1965 ja dat bođii fápmui ođđajagimánus jagi 1969. Norga ratifiserii konvenšuvnna borgemánu 6. b. 1970, evttotkeahttá. Konvenšuvdna lea ovttastahtton Norgga lágaide dásseárvo- ja vealahuslága bokte. ON nállevealahuslávdegoddi, mas leat mielde sorjjaskeahtes áššedovdit, goziha mo stáhta ollašuhttá ON nállevealahuskonvenšuvnna.

Dásseárvo- ja vealahusláhka

Dásseárvo- ja vealahusláhka bođii fápmui ođđajagimánu 1. b. 2018. Láhka gieldá njuolgga ja gaskkalaš vealaheami earret eará čearddalašvuođa (dás maiddái nationála duogáža, sohkaduogáža, liikeivnni, giela), oskku ja eallinoainnu geažil. Lága ulbmil lea ovddidit dásseárvvu, sihkkarastit ovttalágan vejolašvuođaid ja vuoigatvuođaid ja eastadit vealaheami. Láhka gusto buot servodatsurggiide, muhto ii geavahuvvo bearašeallimis ja eará persovnnalaš diliin.

Dásseárvo- ja vealahuslágas leat maid njuolggadusat geatnegasvuođa birra čađahit dásseárvobarggu. Bargoaddit, almmolaš eiseválddit ja bargoeallima organisašuvnnat galget árjjalaččat, mearrediđolaččat ja ulbmillaččat ovddidit dásseárvvu ja eastadit vealaheami.

Vealahusáittardeaddjiláhka

Dásseárvo- ja vealahusáittardeaddji galgá ovddidit dásseárvvu ja eastadit vealaheami buot servodat surggiin. Buohkat sáhttet váldit oktavuođa Áittardeaddjái oažžun dihtii bagadusa dásseárvo- ja vealahuslága birra. Áittardeaddji sáhttá maiddái ovddidit áššiid Vealahuslávdegoddái.

Áittardeaddji goziha maiddái ahte almmolaš eiseválddit čuvvot ON-konvenšuvnnaid vuđolaš olmmošvuoigatvuođaid birra.

Vealahuslávdegoddi meannuda váidagiid vealahusnjuolggadusaid rihkkumiid oktavuođas. Lávdegottis lea fápmu geaskuhit doaibmabijuid, gč. vealahusáittardeaddjilága § 7. Geskui sáhttet gullat bisseheapmi, njulgen dahje eará doaibmabijut mat leat dárbbašlaččat sihkkarastimii ahte vealaheaddji dahku, vuortnuheapmi, gohčus dahje mávssaheapmi bissehuvvo ja geardduheapmi eastaduvvo. Lávdegoddi sáhttá mearridit sáhku áššiin mat gullet bargoeallima suorgái. Lávdegoddi sáhttá maiddái mearridit buhtadusa ovttageardánis áššedilliin.